Goldmanova-Hodgkinova-Katzova rovnice napětí, známější jako Goldmanova rovnice, se používá ve fyziologii buněčné membrány k určení potenciálu přes membránu buňky s přihlédnutím ke všem iontům, které jsou permeanty přes tuto membránu.
Objeviteli jsou David E. Goldman z Kolumbijské univerzity a angličtí nositelé Nobelovy ceny Alan Lloyd Hodgkin a Bernard Katz.
Rovnice napětí GHK pro kladné iontové druhy a záporné:
Výsledkem je následující, pokud uvažujeme membránu oddělující dva -roztoky:
Je „Nernstova-jako“, ale má termín pro každý permeantní ion. Nernstova rovnice může být považována za zvláštní případ Goldmanovy rovnice pouze pro jeden ion:
První člen, před závorkou, lze snížit na 61,5 log pro výpočty při teplotě lidského těla (37 C)
Všimněte si, že iontový náboj určuje znaménko příspěvku membránového potenciálu.
Užitečnost rovnice GHK pro elektrofyziology spočívá v tom, že umožňuje vypočítat předpokládaný membránový potenciál pro libovolnou množinu specifikovaných permeabilit. Například pokud by někdo chtěl vypočítat klidový potenciál buňky, použil by hodnoty permeability iontů, které jsou přítomny v klidu (např. ). Pokud by někdo chtěl vypočítat vrcholové napětí akčního potenciálu, jednoduše by nahradil permeability, které jsou přítomny v daném čase (např. ).