Hypoteticko-deduktivní model nebo metoda je navrhovaný popis vědecké metody. Zpopularizoval ho Karl Popper. Podle něj vědecké zkoumání probíhá tak, že se formuluje hypotéza v podobě, která by mohla být myslitelně falzifikována testem na pozorovatelných datech. Test, který je v rozporu s předpověďmi hypotézy, se považuje za falzifikaci hypotézy. V opačném případě je hypotéza potvrzena. Pak se nabízí porovnat vysvětlující hodnotu konkurenčních hypotéz testováním toho, jak přísně jsou potvrzeny jejich předpovědi.
Kvalifikace podpůrných důkazů je filozoficky problematická. Známým příkladem je havraní paradox. Tvrzení, že „všichni havrani jsou černí“, by se zdálo být potvrzeno pozorováním pouze černých havranů. Avšak tvrzení „všichni havrani jsou černí“ je logicky ekvivalentní tvrzení „všechny nečerné věci nejsou havrani“. „Toto je zelený strom“ je pozorování nečerné věci, která není havran, a proto potvrzuje „všechny nečerné věci nejsou havrani“. Z toho vyplývá, že pozorování „toto je zelený strom“ je důkazem potvrzujícím hypotézu „všichni havrani jsou černí“.
Tento problém souvisí s problémem indukce a vzniká proto, že obecný případ (hypotézu) nelze logicky odvodit z řady konkrétních pozorování. Protože se zdá, že prakticky každé pozorování lze považovat za potvrzení jakékoli hypotézy, zdá se, že volba toho, která pozorování by měla být brána vážně, je spíše otevřená než záležitostí aplikace přísné metody. Tento argument byl také brán jako důkaz, že jak pozorování, tak teorie jsou zakotveny v našem celkovém chápání (holismus), a proto není možné provádět skutečně nezávislá pozorování.
Důkazy, které jsou v rozporu s hypotézou, jsou rovněž filozoficky problematické. Takový důkaz se nazývá falzifikace hypotézy. Podle teorie konfirmačního holismu je však vždy možné danou hypotézu před falzifikací zachránit. Je tomu tak proto, že každé falzifikující pozorování je zasazeno do teoretického pozadí, které lze upravit tak, aby byla hypotéza zachráněna. Popper to předvídal a poznamenal, že falzifikace hypotézy je věcí volby zúčastněných vědců.
Navzdory těmto filozofickým problémům zůstává hypoteticko-deduktivní model pravděpodobně nejpopulárnější a nejlépe pochopenou teorií vědecké metody.
Algoritmické vyjádření hypoteticko-deduktivní metody by mohlo znít takto