Tři ketonová těla jsou acetoacetát, beta-hydroxybutyrát a aceton, ačkoliv beta-hydroxybutyrát není technicky keton, ale karboxylová kyselina.
Využití v srdci a mozku
Ketonová tělíska mohou být také použita pro výrobu energie. Ketonová tělíska jsou transportována z jater do jiných tkání, kde mohou být acetoacetát a beta-hydroxybutyrát přeměněny na acetyl-CoA za účelem výroby energie, a to prostřednictvím Krebsova cyklu.
Srdce získává velkou část energie z ketonových těles, i když využívá i mastné kyseliny.
Ketonová tělíska se vyrábějí z acetyl-CoA (viz ketogeneze) hlavně v mitochondriální matrici jaterních buněk, když jsou sacharidy tak vzácné, že energie musí být získána odbouráváním mastných kyselin.
Aceton vzniká spontánní dekarboxylací acetoacetátu. Odpovídajícím způsobem jsou hladiny acetonu mnohem nižší než hladiny ostatních dvou typů ketonových těles. A na rozdíl od ostatních dvou se aceton nemůže přeměnit zpět na acetyl-CoA, takže se vylučuje močí a vydechuje (může se snadno vydechovat, protože má vysoký tlak par, a tak se snadno odpařuje). Vydechování acetonu je zodpovědné za charakteristický „ovocný“ zápach dechu osob v ketotickém stavu.
Jakákoli produkce těchto sloučenin se nazývá ketogeneze, a to je nutné v malém množství.
Když se však nahromadí přebytečná ketonová tělesa, nazývá se tento abnormální (ale ne nutně škodlivý) stav ketózou. Ketózu lze kvantifikovat odběrem vzorků pacientova vydechovaného vzduchu a testováním acetonu plynovou chromatografií.
Když se ještě větší množství ketolátek nahromadí tak, že se pH těla sníží na nebezpečně kyselou hladinu, nazývá se tento stav ketoacidózou.
Jak acetoacetát, tak beta-hydroxybutyrát jsou kyselé, a pokud jsou hladiny těchto ketolátek příliš vysoké, pH krve klesne, což vede ke ketoacidóze.
K tomu dochází u neléčeného diabetu I. typu (viz diabetická ketoacidóza) a také u alkoholiků po záchvatovitém pití, následném hladovění a alkoholem vyvolaném zhoršení schopnosti jater vytvářet glukózu (glukoneogeneze) (viz alkoholická ketoacidóza).