Klasická adlerovská individuální psychoterapie, krátká terapie, párová terapie a rodinná terapie se ubírají paralelními cestami. Klienti jsou vedeni k tomu, aby překonali pocity nejistoty, rozvinuli hlubší pocity propojenosti a přesměrovali své úsilí o významnost do společensky prospěšnějších směrů. Prostřednictvím uctivého sokratovského dialogu jsou vyzváni k nápravě mylných předpokladů, postojů, chování a pocitů o sobě a o světě. Neustálé povzbuzování stimuluje klienty k tomu, aby se pokusili o to, co bylo dříve považováno za nemožné. Růst sebedůvěry, hrdosti a uspokojení vede k větší touze a schopnosti spolupracovat. Cílem klasické adlerovské psychoterapie je nahradit přehnanou sebeochranu, sebezdokonalování a požitkářství odvážným sociálním příspěvkem.