Několik studií koreluje užívání konopí s rozvojem úzkosti, psychózy a deprese. Například studie z roku 2005 spojovala každodenní užívání konopí se zvýšeným rizikem psychózy faktorem 1,6-1,8 a naznačila, že konopí v tomto vztahu způsobuje psychózu. Jiní však nabízejí opačný směr kauzality nebo považují konopí pouze za součást „kauzální konstelace“. Tento výzkum popírá, že by užívání konopí způsobovalo psychické problémy, ke kterým by při jeho neexistenci nedošlo. Mnozí badatelé alespoň částečně připisují korelaci mezi užíváním konopí a duševními chorobami samoléčbě. Dokonce až 60% duševně nemocných je podezřelých z užívání návykových látek a mnozí zřejmě preferují konopí a alkohol.
Navrhovaný nárůst psychotických epizod a rozvoj psychózy je relativně skromný, a tyto výskyty jsou především vzácné. Dr. Stanley Zammit z Bristolské a Cardiffské univerzity uvedl: „I kdyby konopí zvýšilo riziko psychózy, většina lidí užívajících tuto drogu by neonemocněla…Nicméně, stále bychom doporučovali lidem, aby se užívání této drogy vyvarovali nebo omezili, zejména pokud se u nich začnou objevovat nějaké psychické příznaky nebo pokud mají příbuzné s psychotickými onemocněními.“ V roce 2007 při přezkoumání dostupných údajů Zammit a jeho kolegové zjistili korelaci závislou na dávce mezi užíváním konopí a psychotickými onemocněními. Dospěli k závěru, že u nejtěžších uživatelů konopí je o 40% vyšší pravděpodobnost, že budou trpět psychotickým onemocněním, než u neuživatelů, zatímco výše zmíněná studie z roku 2005 naznačila o 60-80% vyšší riziko.
Studie BEACH (Bettering the Evaluation and Care of Health) provedená Australským statistickým a klasifikačním centrem pro všeobecnou praxi naznačila, že „kuřáci konopí častěji trpí depresemi, úzkostmi a psychózami“. Zpráva pokračuje v tom, že z počtu pacientů, kteří se svému praktickému lékaři zmínili o užívání konopí, mělo 48% psychologický problém, včetně 19% s depresemi, 9% s psychózami a 6% s úzkostmi. Studie však také poznamenala, že jen málo uživatelů konopí svým lékařům o užívání konopí skutečně řekne, což by mohlo potenciálně zkreslit výsledky studie.
Mnoho důkazů o akutní psychóze vyvolané konopím je založeno na případových hlášeních, ve kterých těžké užívání konopí předcházelo nástupu psychotické epizody, která pak po abstinenci ustupuje.
Velká, nevybraná populační studie, publikovaná v British Journal of Psychiatry (2008), zkoumala užívání konopí a prodromální příznaky psychózy ve věku 15-16 let a dospěla k závěru, že užívání konopí bylo spojeno s prodromálními příznaky psychózy v dospívání.
Užívání konopí během dospívání zvyšuje riziko rozvoje schizofrenie v dospělosti v důsledku interference s vývojem mozku. U dospělých s genetickým rizikem může zneužívání konopí způsobit psychózu nebo může zhoršit průběh schizofrenie.
V nedávné studii Institutu psychiatrie na King’s College London vědci potvrdili spojitost mezi silným užíváním konopí („skunkové“ konopí, které tvoří 80 procent pouličních záchvatů drogy ve Velké Británii) a přechodnými psychotickými příznaky u zdravých lidí. Po testování 22 zdravých mužů ve věku do 20 let injekcí THC s kontrolní figurínou injekcí podanou určitému procentu vzorkové skupiny byla nalezena spojitost mezi chemickou látkou a psychózou, „při které halucinace zanechávají nemocné neschopné poznat, co je skutečné a co je smyšlené“. Dr. Paul Morrison, který tým vedl, dospěl k závěru, že „tyto nálezy potvrzují, že THC může vyvolat přechodnou akutní psychologickou reakci u psychicky dobře situovaných jedinců“. Navíc bylo zjištěno, že rozsah psychotické reakce nesouvisel se „stupněm úzkosti nebo kognitivního poškození“ ve vzorkové skupině. Je třeba dalšího výzkumu chemického složení skunkového konopí, protože se předpokládá, že silnější kmeny nemají prakticky žádné stopy CBD (cannabidiolu), který, jak se zdá, působí proti škodlivým účinkům THC. Je však pravděpodobné, že existují velké rozdíly v hladinách THC a CBD (a poměrech), protože mnoho (možná i stovky) různých kmenů konopí bylo prodejci uváděno na trh jako „skunk“, z nichž některé jsou potomky původní amsterdamské odrůdy z 80. let.
Největší podélnou studii zkoumající souvislost mezi konopím a psychózou provedl Andreasson s kolegy a sledovala 45 570 mužských branců švédské armády po dobu 15 let. Po kontrole dalších faktorů, jako je rodičovská duševní nemoc nebo již existující psychotická nemoc při branné povinnosti, studie zjistila, že pravděpodobnost rozvoje schizofrenie v pozdějším věku byla „1,5krát vyšší u osob, které užily konopí 1-10krát, a 2,3krát pravděpodobnější u osob, které užily konopí 10krát nebo více“. V návaznosti na kritiku, že studie nekontrolovala užívání jiných potenciálně psychotogenních látek, jako jsou amfetaminy, následná studie znovu analyzovala údaje a tento argument vyloučila, přičemž zjistila, že užívání konopí zůstává prediktivní pro schizofrenii v závislosti na dávce i po započtení užívání jiných látek a premorbidní sociální integrace.
Meta analýza dostupných dat z roku 2005, která hodnotila několik hypotéz týkajících se korelace konopí a psychózy, zjistila, že neexistuje žádná opora pro hypotézu, že konopí může způsobit případy psychózy, které by jinak nenastaly, nicméně je zapotřebí další studie, která by zkoumala korelaci mezi konopím a jinými typy pacientů s psychózou. Studie ukázaly, že u některých jedinců s predispozicí k duševním onemocněním existuje riziko rozvoje příznaků psychózy. Bylo zjištěno, že riziko přímo souvisí s vysokou dávkou a četností užívání, časným věkem po zavedení drogy a bylo zvláště výrazné u osob s predispozicí k duševním onemocněním. Tyto výsledky byly zpochybňovány jako zkreslené tím, že se nezapočítává léčebné versus rekreační užívání – kritici tvrdí, že by mohlo jít o kauzální vztah, nebo by mohlo jít o to, že lidé, kteří jsou náchylní k duševním problémům, mají tendenci kouřit konopí, nebo by to mohlo souviset s kriminalizací konopí. Další důležitou otázkou je, zda pozorované příznaky duševních onemocnění jsou skutečně spojeny s rozvojem trvalé duševní poruchy; konopí může vyvolat latentní stavy, nebo být součástí komplexní koordinace příčin duševních onemocnění, označované v psychologii jako diatéza-stresový model. Je známo, že lidé s rozvinutými psychickými poruchami si své příznaky léčí konopím také sami, i když jedna studie tvrdila, že osoby s predispozicí k psychóze neprokázaly statisticky významný nárůst pravděpodobnosti užívání konopí o čtyři roky později.
Některé studie docházejí k závěru, že existuje korelace užívání konopí a některých příznaků psychózy, ale nepodporují nutně představu, že užívání konopí je dostatečnou nebo nutnou příčinou psychózy. Může to být komponentní příčina, součást složité konstelace faktorů vedoucích k psychóze, nebo to může být korelace bez předstihové kauzality vůbec.
Například přehled důkazů od Louise Arsenault, et al., v roce 2004 uvádí, že na individuální úrovni užívání konopí vede k celkovému dvojnásobnému zvýšení relativního rizika pozdější schizofrenie, za předpokladu příčinné souvislosti. Tentýž výzkum také uvádí, že „není sporu o tom, že intoxikace konopím může u některých jedinců vést k akutním přechodným psychotickým epizodám“. Studie shrnuje výsledky několika studií do statistického modelu. Studie nekorektuje užívání jiných nelegálních drog a spoléhá na vlastní vykazování dávky konopí. Studie také neurčuje, zda užívání konopí předcházelo psychickému problému nebo po něm následovalo.
Podobně, přelomová studie, v roce 1987, z 50.000 švédských armádních branců, uvedeno výše, zjistil, že ti, kteří přiznali ve věku 18 let k užívání konopí ve více než 50 případech, byl šestkrát vyšší pravděpodobnost vzniku schizofrenie v následujících 15 letech. Ve skutečnosti, případy psychózy byly omezeny na pacienty vyžadující hospitalizaci. Tyto nálezy nebyly replikovány v jiném vzorku populace založené. Vzhledem k tomu, že studie nekontrolovala příznaky preexistující nástup užívání konopí, užívání jiných nelegálních drog, studie neřeší korelace versus kauzalita otázka, ale přiživil velkou debatu v rámci vědecké komunity. Tato studie také používal vlastní hlášení pro dávkování konopí.
Studie z roku 2005 zjistila, že „nástup schizotypálních příznaků obecně předchází nástupu užívání konopí. Zjištění nepodporují příčinnou souvislost mezi užíváním konopí a schizotypálními rysy“. Schizotypální porucha osobnosti je porucha osobnosti odlišná od schizofrenie, ačkoli existují určité důkazy, že první z nich může být predispozicí pro druhou. Britská studie z roku 2007 dospěla k závěru: „Zjistili jsme málo znatelných rozdílů v symptomatologii mezi schizofrenními pacienty, kteří byli nebo nebyli uživateli konopí. Nebyly zjištěny žádné rozdíly v podílu lidí s pozitivní rodinnou anamnézou schizofrenie mezi uživateli konopí a neuživateli. To argumentuje proti odlišné psychóze podobné schizofrenii způsobené konopím.“
Výzkum založený na Dunedin Multidisciplinary Health and Development Study zjistil, že u osob, které začínají s pravidelným užíváním konopí v rané adolescenci (od 15 let, medián 25 dní v roce podle věku 18 let) a také odpovídají určitému genetickému profilu (konkrétně Val/Val varianta genu COMT), je pětkrát vyšší pravděpodobnost vzniku psychotických onemocnění než u jedinců s odlišnými genotypy, nebo u osob, které konopí neužívají. Studie byla označena za kontrolovanou kvůli již existujícím symptomům, ale je otevřená kritice, že nemůže kontrolovat pozdní adolescentní nástup psychotického onemocnění. Studie byla také provedena na kohortní populaci, takže neexistuje způsob, jak korelovat změnu v míře užívání u adolescentů se změnou v míře výskytu schizofrenie ve studijní populaci. Tyto body podkopávají její hodnotu při řešení otázky korelace versus kauzality.
Studie, která nepřímo korelovala hladiny mozkomíšního anandamidu (endogenního kanabinoidu) se závažností schizofrenie (tj. že anandamid byl uvolněn za účelem potlačení psychózy), naznačuje, že užívání konopí může být důsledkem schizofrenie nebo její predispozice, na rozdíl od příčiny.
Nezdá se, že by užívání konopí bylo v příčinné souvislosti s výskytem schizofrenie, ale jeho užívání s vysokou pravděpodobností vyvolá psychotické poruchy u osob, které jsou náchylné k rozvoji psychózy; a užívání konopí také pravděpodobně zhorší průběh poruchy u osob, které ji již rozvinuly.