Mark Johnson (* 1960) je britský kognitivní neurovědec, který od roku 1997 vede Centre for Brain and Cognitive Development na Birkbeckově univerzitě v Londýně.
V roce 1996 se Johnson stal spoluautorem (společně s Jeffreym Elmanem, Annette Karmiloff-Smithovou, Elizabeth Batesovou, Domenicem Parisim a Kim Plunkettovou) knihy Rethinking Innateness
, která zkoumá přístupy neuronových sítí k rozvoji. V knize Elman a kol. navrhují, že genetická informace by mohla poskytnout „omezení“ toho, jak dynamická síť reaguje na prostředí během učení. Naznačují například, že systém učení lze považovat za podléhající během vývoje architektonickým omezením, což je myšlenka, která dala zrod neuronovému oboru konstruktivistického modelování. Rethinking Innateness obdržel více než 1500 citací a byl nominován jako jedno ze „sta nejvlivnějších děl v kognitivní vědě 20. století“ (Minnesotský projekt tisíciletí).
Johnson dále rozvíjel přístup k vývoji v oblasti interaktivní specializace, který pohlíží na vývoj kognitivního mozku jako na sérii zpětně šířených interakcí mezi genetikou, mozkem, tělem a prostředím. Tento model kognitivního vývoje zdůrazňuje, že vývoj je stochastický, síťový, interaktivní proces. Jako takový odráží současnou práci v jiných oblastech vývoje, jako je pravděpodobnostní epigeneze a sítě genové regulace.
V roce 2007 se Johnson stal spoluautorem (spolu s Denisem Mareschalem, Sylvainem Siroisem, Michaelem Spratlingem, Michaelem Thomasem a Gertem Westermannem) Neurokonstruktivismu
, který pojednává o vztahu mezi poznáváním, mozkem a prostředím. Konkrétně tvrdí, že „mozek získává a rozvíjí vícenásobné, fragmentární reprezentace, které jsou právě dostačující pro zpracování za letu“ a že tyto reprezentace „slouží spíše k vyvolání chování než k zrcadlení prostředí“. Svazek 2 obsahuje celou řadu modelů neuronových sítí, které zkoumají, jak se tyto reprezentace mění během učení (včetně modelů od Randyho O’Reillyho, Matthewa Schlesingera a Yuko Munakaty).
Johnson se specializuje na rozvoj mozkových sítí sloužících společenskému poznávání. Je autorem více než 200 prací a napsal nebo upravil sedm knih, především učebnici Developmental Cognitive Neuroscience (2. vyd. – 2005). Spolu s Denisem Mareschalem je také spoluredaktorem časopisu Developmental Science.