Mineralokortikoidy jsou třídou steroidů charakterizovaných jejich podobností s aldosteronem a jejich vlivem na metabolismus soli a vody.
Jediným endogenním mineralokortikoidem je aldosteron, ačkoliv řada hormonů (především progesteron) má mineralokortikoidní funkci.
Aldosteron působí na ledviny tak, že zajišťuje aktivní reabsorpci sodíku a s tím spojenou pasivní reabsorpci vody, jakož i aktivní sekreci draslíku v hlavních buňkách kortikálního sběrného tubulu a aktivní sekreci protonů prostřednictvím protonových ATPáz v lumenální membráně mezibuněk sběrného tubulu. To má zase za následek zvýšení krevního tlaku a krevního objemu.
Hyperaldosteronismus (syndrom způsobený zvýšenou hladinou aldosteronu) obecně vyplývá z nádorů nadledvin. Dva hlavní výsledné problémy:
Nedostatečná produkce, neboli hypoaldosteronismus, vede ke stavu plýtvání solí spojenému s Addisonovou chorobou, ačkoliv klasická vrozená adrenální hyperplazie a další stavy onemocnění mohou tuto situaci také způsobit.
Příkladem syntetických mineralokortikoidů je fludrokortizon (Florinef®). Důležitým inhibitorem mineralokortikoidů je spironolakton.