Nezávislá proměnná je ta proměnná, u které se předpokládá, že ovlivňuje nebo určuje závislou proměnnou. Může být změněna podle potřeby a její hodnoty nepředstavují problém vyžadující vysvětlení v analýze, ale jsou brány jednoduše tak, jak byly dány.
V závislosti na kontextu jsou nezávislé proměnné známé také jako prediktorové proměnné, regresory, řízené proměnné, manipulované proměnné nebo vysvětlující proměnné.
Obecněji řečeno, nezávislá proměnná je věc, kterou někdo aktivně ovládá/mění; zatímco závislá proměnná je věc, která se v důsledku toho mění. Nezávislé proměnné tedy fungují jako katalyzátory závislých proměnných. Jinými slovy, nezávislá proměnná je „předpokládaná příčina“, zatímco závislá proměnná je „předpokládaný účinek“ nezávislé proměnné.
V experimentálním designu je nezávislá proměnná náhodná proměnná používaná k definování léčebných skupin.
Mzda zaměstnance závisí na odpracované době. Čas je nezávislá proměnná, která se mezi zaměstnanci liší, a mzda se vypočítává přímo z určitého množství času. Mzdy jsou tedy závislé na odpracované době.
Ve studii o tom, jak různé dávky léku souvisí se závažností příznaků nemoci, by výzkumník mohl porovnat různé příznaky (závislá proměnná) pro různé dávky (nezávislá proměnná) a pokusit se vyvodit závěr.
Nezávislá proměnná se také nazývá prediktorová proměnná.
Při grafování množiny shromážděných dat je nezávislá proměnná grafována na ose x (viz Kartézské souřadnice).
V matematice, ve funkční analýze, bylo tradiční definovat množinu nezávislých proměnných jako jedinou množinu proměnných v daném kontextu, které mohly být změněny. Neboť, i když jakákoliv funkce definuje bilaterální vztah mezi proměnnými, a je dokonce pravda, že dvě proměnné mohou být spojeny implicitní rovnicí (například, srov. definice kruhu, ), při počítání derivací je přesto nutné brát skupinu proměnných jako „nezávislou“, jinak derivace nemá žádný význam.