Nosní cyklus je rytmické, střídavé kolísání proudění vzduchu v nose ze strany na stranu. Je známo, že je regulován autonomním nervovým systémem pravděpodobně z center umístěných v mozkovém kmeni.
Nosní cyklus je název, který západní medicína používá pro snadno pozorovatelný, ale pravidelně opomíjený vzorec lidského dýchání – nedýcháme oběma nosními dírkami rovnoměrně (50:50). V každém okamžiku dýchá aktivněji buď levá, nebo pravá nosní dírka. Navíc se tato jednostrannost pravidelně střídá. O délce nosního cyklu bylo provedeno mnoho výzkumů.
Ačkoli je tento jev snadno pozorovatelný, západní medicína mu z nějakého důvodu věnuje jen velmi málo pozornosti. Poprvé si tohoto jevu všiml německý rinolog Kayser v Breslau v roce 1895.
Na druhou stranu je toto střídavé dýchání ústředním prvkem různých dechových praktik, jako je pránájáma, v józe a také v různých systémech alternativní medicíny. Podle těchto systémů je způsob dýchání přímo spojen s fungováním naší mysli. V konečném důsledku je žádoucí vyvážení levé a pravé strany mysli.
V oblasti neurověd mohou vědci měřit, „jak aktivní“ jsou jednotlivé mozkové hemisféry, a to na počátku a při provádění konkrétních úkolů. Již dlouho je známo, že u lidí a zvířat existuje ultradiánní rytmus střídání mozkových hemisfér. V každém okamžiku je buď levá, NEBO pravá mozková hemisféra „aktivnější“ než druhá a tato hemisférická dominance se pravidelně mění. Nedávné poznatky v oblasti neurověd odhalily, že nosní cyklus je složitě propojen s ultradenním rytmem střídání mozkových hemisfér. Kdykoli se nosní cyklus změní na jinou stranu, zdá se, že se změní i hemisférická dominance. Ačkoli byla zjištěna jasná souvislost mezi oběma jevy, příčinná souvislost je stále sporná – zda změna nosní dírky způsobuje změnu hemisférické dominance, nebo naopak.