Jádro ambiguus (doslova „nejednoznačné jádro“) je oblast histologicky nesourodých buněk nacházejících se právě v dorzální (zadní) části dolního jádra olivary v laterální části horní (rostrální) meduly. Přijímá innervaci horního motorického neuronu přímo přes kortikobulbarový trakt.
Toto jádro dává vzniknout rozvětveným eferentním motorickým vláknům bloudivého nervu (CN X) zakončeným v hrtanu, hltanových svalech a svalových uvulách[nutná citace]; stejně jako eferentním motorickým vláknům glossofaryngeálního nervu (CN IX) zakončeným ve svalu stylopharyngeus.
Svaly zásobované vagus (součástí je i lebeční část přídavného nervu), jako je levator veli palatini, jsou také nutné ke správnému polykání integrací u jádra samotářského traktu. Vagus zásobuje také horní část jícnu a další části hltanu a hrtanu.
Stejně jako motorické neurony obsahuje jádro ambiguus ve své „vnější formaci“ cholinergní preganglionické parasympatické neurony pro srdce. Tyto neurony jsou kardioinhibiční. Tento kardioinhibiční účinek je jedním z prostředků, kterými centrální nervový systém dosahuje rychlých změn krevního tlaku (primárními prostředky jsou změny v aktivitě sympatického nervového systému, který stahuje tepny a způsobuje, že srdce pumpuje rychleji a tvrději). To znamená, že prostřednictvím integrovaného a antagonistického systému se sympatickým odtokem z vazomotorického centra mozkového kmene parasympatický odtok vznikající z jádra ambiguus a hřbetního motorického jádra bloudivého nervu snižuje srdeční aktivitu v reakci na rychlé zvýšení krevního tlaku. Vnější formace jádra ambiguus také vysílá bronchokonstrikční vlákna do bronchopulmonálního systému, což může vést k reflexivním poklesům v plicním bronchiálním proudění vzduchu. Patofyziologický význam tohoto systému, který může působit ve shodě s kardioinhibičním systémem, je špatně pochopen, ale pravděpodobně hraje roli u bronchospastických onemocnění, jako je CHOPN/rozedma plic (u kterých jsou inhalační anticholinergní léky, jako je Spiriva/tiotropium nebo ipratropium, standardní léčbou) a astma, zejména u exacerbací astmatu souvisejících s tělesným cvičením, které mohou být součástí autonomní dysregulace.
Trigeminal lemniscus (Dorsal trigeminal tract, Ventral trigeminal tract)
kraniální jádra: GSA: Principal V/Spinal V – VIII-c (Dorsal, Anterior)/VIII-v (Lateral, Superior, Medial, Inferior) – SVE: Motor V – VII – GSE: VI – GVE: VII: Superior salivary nucleus
MLF, III, IV a VI (vestibulooculomotorová vlákna, mediální vestibulospinální trakt)
senzorické/vzestupné: Trapezoid body/VIII – Superior olivary nucleus
Inferior cerebellar peduncle (Vestibulocerebellar tract)
motor/sestup: Apneustické centrum • Pneumotaxické centrum (středové parabrachiální jádro) – Laterální parabrachiální jádro
Střední mozečková vlákna (Pontocerebellar fibers) – Pontinský nukleimotor/sestupný: Kortikospinální trakt – Kortikobulbarový trakt – Kortikopontinová vlákna
Retikulární formace (Caudal, Oral, Tegmental, Paramedian) • Raphe nuclei (Median)
povrch: Zadní medián sulcus – Postero-laterální sulcus – Area postrema
lebeční jádra: GVA: VII,IX,X: Solitární/traktální • SVA: Gustární jádro • GSE: XII • GVE: IX,X,XI: Ambiguus • SVE: X: Dorzální • IX: Dolní slinné jádro – MLF, III, IV a VI
senzorické/vzestupné: Gracile nucleus • Cuneate nucleus (Accessory cuneate nucleus) • Senzorické decussation • Medial lemniscus
motor/sestup: dorzální respirační skupina
motorický/sestupný: Ventrální respirační skupina – pyramida (motorická decuszace) – jádro spodní olivary (Olivocerebellární trakt, Rubro-olivary trakt)povrch: Přední střední trhlina – Antero-laterální sulcus – jádro meduly obloukové – Olivární těleso
Retikulární formace (Gigantocellular, Parvocellular, Ventral, Lateral, Paramedian) • Raphe nuclei (Obscurus, Magnus, Pallidus)
I-IV: čichový – optický – oční – trochleární
V: trojklanný: trojklanný ganglion
V1: oční: slzný – frontální (supratrochleární, supraorbitální) – nasociární (dlouhý kořen řasnatého, dlouhý řasnatý, infratrochleární, zadní ethmoidní, přední ethmoidní) – řasnatý ganglion (krátký řasnatý)
V2: maxilární: střední meningeální – v pterygopalatinové fosse (zygomatický, zygomaticotemporální, zygomaticofaciální, sfenopalatinový, zadní horní alveolární)
v infraorbitálním kanálu/infraorbitálním nervu (střední horní alveolární, přední horní alveolární)
na obličeji (dolní palpebrální, vnější nosní, horní labiální, infraorbitální plexus) – pterygopalatinový ganglion (hluboký petrosal, nerv pterygoidního kanálu)
větve distribuce (palatinový, nasopalatinový, faryngeální)
V3: mandibulární: nervus spinosus – střední pterygoid – přední (maseterický, hluboký temporální, bukální, laterální pterygoid)
zadní (auriculotemporální, lingvální, dolní alveolární, mylohyoidní, mentální) – submandibulární ganglion – submandibulární ganglion
VII: obličejový: nervus intermedius – geniculate – vnitřní obličejový kanál (větší petrosal, nerv ke stapediovi, chorda tympani)
na výstupu ze stylomastoid foramen (zadní auricular, digastric – stylohyoid)
na obličeji (temporální, zygomatický, bukální, mandibulární, krční)
VIII: vestibulokochlérní: kochleární (striae medullares, laterální lemniscus) – vestibulární
IX: glossopharyngeal: fasciculus solitarius – nucleus ambiguus – ganglia (superior, petrous) – tympanic – carotid sinus
X: vagus: ganglia (krční, nodose) – Aldermanův nerv – v krku (faryngeální větev, horní hrtanová ext a int, rekurentní hrtan)v hrudníku (plicní větve, jícnový plexus) – v břiše (žaludeční plexus, celiakální plexus, žaludeční plexus)
XI: příslušenství XII: hypoglosální