Ztělesnění objevu v podobě sochy v americkém dobrodružství ve World Showcase pavilonu Walt Disney World’s Epcot.
Objev je úkon, kdy objevíte něco nového, nebo něco „starého“, co bylo dosud neznámé. S odkazem na vědu a akademické disciplíny je objev pozorováním nových jevů, nových akcí nebo nových událostí a poskytováním nové argumentace, která vysvětlí poznatky získané prostřednictvím takových pozorování dříve získanými poznatky z abstraktního myšlení a každodenních zkušeností. Vizuální objevy se často nazývají pozorování.[citace nutná]
Nové objevy jsou získávány různými smysly a jsou obvykle asimilovány, slučují se s již existujícími znalostmi a činnostmi. Zpochybňování je hlavní formou lidského myšlení a mezilidské komunikace a hraje klíčovou roli při objevování.[nutná citace] Objevy jsou často prováděny kvůli otázkám. Některé objevy vedou k vynálezům objektů, procesů nebo technik. Objev může být někdy založen na dřívějších objevech, spolupráci nebo nápadech a proces objevování vyžaduje alespoň vědomí, že existující koncept nebo metoda může být upravena nebo transformována.[nutná citace] Některé objevy však také představují radikální průlom ve znalostech.
V rámci vědeckých oborů je objev pozorováním nových jevů, akcí nebo událostí, které pomáhají vysvětlit poznatky získané na základě dříve získaných vědeckých poznatků. Ve vědě je průzkum jedním ze tří účelů výzkumu,[potřebná citace] další dva jsou popis a vysvětlení. Objev se provádí poskytnutím pozorovacích důkazů a pokusů o rozvinutí počátečního, hrubého pochopení nějakého jevu.
Objev v oblasti částicové fyziky má uznávanou definici toho, co představuje objev: úroveň jistoty pěti sigma. Taková úroveň statisticky definuje, jak je nepravděpodobné, že výsledek experimentu je dílem náhody. Kombinace úrovně jistoty pěti sigma a nezávislého potvrzení jinými experimenty mění nálezy v uznávané objevy.
Objev lze také použít k popisu prvních vpádů národů z jedné kultury do geografického a kulturního prostředí jiných. Západní kultura použila termín „objev“ ve svých dějinách, aby jemně zdůraznila význam „průzkumu“ v dějinách světa, například v „Věku průzkumu“. Od evropského průzkumu světa vedlo „objevení“ každého kontinentu, ostrova a geografického prvku pro evropského cestovatele k představě, že domorodí lidé byli „objeveni“ (ačkoliv mnozí tam byli o staletí či dokonce tisíciletí dříve). Tímto způsobem má termín eurocentrický a etnocentrický význam, který lidé ze západu často přehlížejí.[citace nutná]