Reading Recovery je doplňkový vzdělávací program, jehož cílem je nabídnout dětem s nejnižšími výsledky prvního stupně efektivní metodu výuky čtení a psaní v anglickém jazyce. Byl navržen jako kompromis mezi dvěma „školami“ začínající výuky čtení, intenzivní výuky fonetiky a celého jazykového přístupu.
Program vyvinula v 70. letech novozélandská pedagožka Dr. Marie Clayová. V roce 1984 Dr. Gay Su Pinnell a Dr. Charlotte Hucková z Ohio State University představili metodu Spojeným státům. „Reading Recovery“ je registrovaná ochranná známka Ohio State University v USA.
Sídla Reading Recovery fungovala ve čtyřech kanadských provinciích, 48 amerických státech a District of Columbia. Ve školním roce 1993-94 sloužili pedagogové Reading Recovery přibližně 60 000 severoamerických dětí. Jen v Kalifornii sloužilo více než 500 školních okrsků přibližně 5000 dětem. (Schwartz & Klein, 1996) Program je realizován také v Austrálii, Kanadě a Anglii.
Podle jeho vynálezců a obhájců Reading Recovery kombinuje rozsáhlé vzdělávání učitelů s důrazem na rozvoj fonologického povědomí a využívání kontextuálních informací, které napomáhají čtení. Tvrdí, že jde o edukativně správný a nákladově efektivní program včasného zásahu pro pomoc dětem, které jsou ohroženy předčasným čtením.
Reading Recovery nabízí denně půlhodinové výukové kurzy jeden na jednoho pro studenty, kteří mají problém naučit se číst po jednom roce formální výuky. Program je doplňkový a krátkodobý, většina studentů potřebuje od 12 do 16 týdnů výuky, než mohou být z programu úspěšně vyřazeni. Kombinace úsudku učitele a systematických hodnotících postupů určuje ty děti s nejnižšími výsledky, pro které byla Reading Recovery navržena. Cílem programu je přivést studenty na úroveň jejich vrstevníků a poskytnout studentům pomoc, kterou potřebují k rozvoji nezávislých čtenářských strategií. Jakmile studenti čtou na úrovni, která odpovídá úrovni jejich vrstevníků, jsou z programu vyřazeni.
Typická lekce zotavení ze čtení
Během denních půlhodinových sezení děti čtou mnoho malých knih, z nichž některé jsou napsány stylem blízkým ústnímu jazyku. Knihy také často používají předvídatelný jazyk. Učitelé si pořizují průběžný záznam, aby analyzovali čtenářský výkon dítěte. Děti také skládají a čtou své vlastní zprávy nebo příběhy. Kromě toho děti čtou o něco náročnější texty, které předtím nečetly. Učitelé poskytují dětem při čtení těchto obtížnějších textů podrobnou podporu. Při analýze slov mohou být použita písmena magnetické abecedy. Čtenářské dovednosti se učí v souvislosti s rozšířeným čtením a psaním učitelé zotavení ze čtení, kteří absolvovali roční vzdělávací program inservice, který se zaměřuje na okamžité reakce na činy a chování dětí.
Základním prvkem programu Reading Recovery je školení učitelů, kteří poskytují výukovou výuku. Učitelé Reading Recovery se učí pozorovat, analyzovat a interpretovat chování jednotlivých studentů při čtení a psaní a navrhovat a implementovat individuální program tak, aby vyhovoval potřebám každého studenta. Stejně jako se děti Reading Recovery zapojují do sociální interakce s učitelem, se učitelé Reading Recovery zapojují do sociální interakce se svými kolegy a mentory, aby vytvořili pohled na učení a výuku, který podporuje učení se gramotnosti.
Center, Yola, et al. (1992). Evaluating the Effectiveness of Reading Recovery: A Critique. Educational Psychology, 12(3-4), 305-13. [EJ 478 469]
Chapman, James W., and William E. Turner (1991). „Recovering Reading Recovery.“ Australia and New Zealand Journal of Developmental Disabilities, 17(1), 59-71. [EJ 445 894]
Clay, Marie M. (1985). The Early Detection of Reading Difficulties. Third Edition. Portsmouth, NH: Heinemann. [ED 263 529]
Denner, Michael, Comp. (1993). „Reading Recovery Research, 1986-1992: Citations and Abstracts from the ERIC Database.“ Bloomington, IN: ERIC Clearinghouse on Reading and Communication Skills. [ED 376 449]
Dyer, Philip C. (1992). „Reading Recovery: A Cost-Effectiveness and Educational Outcomes Analysis.“ ERS Spectrum, 10(1), 10-19. [EJ 442 889]
Gaffney, Janet S. (1993). „Reading Recovery (r): Widening the Scope of Prevention for the Lowest Achieving Readers. Technical Report No. 580.“ Urbana, IL: Center for the Study of Reading. [ED 360 624]
Glynn, Ted (1992). „Reading Recovery in Context: Implementation and Outcome.“ Educational Psychology, 12(3-4), 249-61. [EJ 478 468]
Pinnell, Gay Su, et al. (1994). „Comparing Instructional Models for the Literacy Education of High-Risk First Grades.“ Reading Research Quarterly, 29(1), 8-39. [EJ 475 731]
Pollock, John S. (1994). „Reading Recovery Program 1992-93. Elementary and Secondary Education Act–Chapter 1. Final Evaluation Report.“ Columbus Public Schools, Ohio. Department of Program Evaluation. [ED 376 437]
Schwartz, R., Moore, P., Schmidt, M., Doyle, M. A., Gaffney, J., & Neal, J. (1996). Shrnutí výzkumu o zotavení ze čtení.
Sensenbaugh, Roger (1994). „Účinnost programů obnovy čtení.“ Reading Research and Instruction, 34(1), 73-76. [EJ 494 625]