Olanzapin (prodávaný jako Zyprexa®, Zydis®, nebo v kombinaci s fluoxetinem, jako Symbyax®) byl druhým atypickým antipsychotikem, které získalo schválení FDA, a stal se jedním z nejčastěji používaných atypických antipsychotik. Olanzapin byl schválen FDA pro léčbu schizofrenie, akutní mánie u bipolární poruchy, agitovanosti spojené se schizofrenií a bipolární poruchou a jako udržovací léčba u bipolární poruchy. Olanzapin vyrábí a uvádí na trh farmaceutická společnost Eli Lilly and Company. Je dostupný ve formě pilulky, která je dodávána v silách 2,5 mg, 5 mg, 7,5 mg, 10 mg, 15 mg a 20 mg. Je také dostupný ve formě perorálně rozkládacích tabulek Zydis v silách 5 mg, 10 mg, 15 mg a 20 mg.
Olanzapin může být také používán k léčbě úzkosti. Zejména na rozdíl od benzodiazapenů nejsou antipsychotika návyková. Je také známo, že někteří psychiatři jej předepisují pacientům s poruchou příjmu potravy, a to jak kvůli stabilizačním účinkům na náladu, tak kvůli tendenci ke zvyšování tělesné hmotnosti.
Olanzapin je strukturně podobný klozapinu a je klasifikován jako thienobenzodiazepin. Olanzapin má vysokou afinitu k dopaminovým a serotoninovým receptorům. Podobně jako většina atypických antipsychotik ve srovnání se staršími typickými má i olanzapin nižší afinitu k histaminovým, cholinergním muskarinovým a alfa adrenergním receptorům. Mechanismus účinku olanzapinu není znám, ale předpokládá se, že antipsychotická aktivita olanzapinu je zprostředkována především antagonismem na dopaminových receptorech, konkrétně na D2. Serotoninový antagonismus může hrát roli také v účinnosti olanzapinu, ale význam antagonismu 5-HT2A je mezi výzkumníky diskutován. Antagonismus na muskarinových, histaminových a alfa adrenergních receptorech pravděpodobně vysvětluje některé nežádoucí účinky olanzapinu, jako jsou anticholinergní účinky, přibývání na váze, sedace a ortostatická hypotenze.
Olanzapin má lineární kinetiku. Jeho eliminační poločas se pohybuje v rozmezí od 21 do 54 hodin. Rovnovážných koncentrací v plazmě je dosaženo přibližně za týden. Olanzapin prochází rozsáhlým metabolismem při prvním průchodu játry a biologická dostupnost není ovlivněna potravou.
Olanzapin je metabolizován systémovými izoenzymy 1A2 a 2D6 cytochromu P450 (minoritní dráha). Látky, které indukují (např. cigaretový kouř) nebo inhibují (např. fluvoxamin nebo ciprofloxacin) aktivitu CYP1A2, mohou metabolismus léku zvýšit nebo snížit.
Nežádoucí účinky hlášené v příbalové informaci olanzapinu zahrnují sucho v ústech, závratě, útlum, nespavost, ortostatickou hypotenzi, akatizii a přibývání na váze. Olanzapin způsobuje extrapyramidové příznaky, tardivní dyskinezi a neuroleptický maligní syndrom, i když v porovnání s klasickými antipsychotiky mnohem méně často.
Úřad pro kontrolu potravin a léčiv nedávno požadoval, aby výrobci všech atypických antipsychotik zahrnuli upozornění na riziko hyperglykémie a diabetu u atypických antipsychotik. Dále se vyskytlo několik případů diabetické ketoacidózy vyvolané olanzapinem. Údaje ukazují, že olanzapin může snižovat citlivost na inzulín. Kromě toho mohou být problémy i se zvýšenými hladinami triglyceridů u olanzapinu. Bylo prokázáno, že zhoršený metabolismus glukózy, vysoké triglyceridy a obezita jsou složkami metabolického syndromu a mohou zvyšovat riziko kardiovaskulárních onemocnění. Údaje naznačují, že olanzapin může mít vyšší pravděpodobnost nežádoucích metabolických účinků než některá jiná atypická antipsychotika.
S poukazem na zvýšené riziko cévní mozkové příhody vydal v roce 2004 Výbor pro bezpečnost léčiv (CSM) ve Velké Británii varování, že olanzapin a risperidon, oba atypické antipsychotické léky, by neměly být podávány starším pacientům s demencí.
Olanzapin v neposlední řadě způsobuje těžkou únavu, a tudíž může způsobit těžkou mentální a fyzickou retardaci.
Výsledky rozsáhlé, náhodně uspořádané studie financované
Národním ústavem duševního zdraví (NIMH) NIH byly zveřejněny v září
2005. Osmnáctiměsíční studie, které se zúčastnilo 1400 účastníků na 57
pracovištích po celé zemi, zjistila, že
„pacienti užívající olanzapin také zaznamenali podstatně větší přírůstek na váze a metabolické změny spojené se zvýšeným rizikem diabetu než ti, kteří užívali jiné léky“.