Ploidie udává počet kopií základního počtu chromozomů. Počet základních sad chromozomů v organismu se nazývá monoploidní počet (x). Ploidie buněk se může v rámci organismu lišit. U člověka je většina buněk diploidních (obsahují jednu sadu chromozomů od každého rodiče), ačkoli pohlavní buňky (spermie a oocyty) jsou haploidní. Naproti tomu tetraploidie (čtyři sady chromozomů), typ polyploidie, není u zdravých druhů rostlin neobvyklá.
Euploidie neboli euploidní počet je normální počet chromozomů v buňce daného druhu. Například euploidní počet chromozomů v lidské buňce je 46.
Haploidní buňky nesou jednu kopii každého chromozomu.
Většina hub a několik řas existuje jako haploidní organismy. Samci včel, vos a mravenců jsou také haploidní. Pro organismy, které mají vždy jen jednu sadu chromozomů, lze termín monoploidní používat zaměnitelně s haploidním.
Rostliny a jiné řasy přecházejí mezi haploidním a diploidním nebo polyploidním stavem, přičemž jedno z těchto stadií je zvýrazněno na úkor druhého. Tomu se říká střídání generací. Většina diploidních organismů produkuje haploidní pohlavní buňky, které se mohou spojit a vytvořit diploidní zygotu, například živočichové jsou primárně diploidní, ale produkují haploidní gamety. Během meiózy se u prekurzorů pohlavních buněk náhodným „výběrem“ jednoho homologu sníží počet chromozomů na polovinu, čímž vzniknou haploidní pohlavní buňky (spermie a vajíčko).
Diploidní buňky mají dvě kopie (homology) každého chromozomu (pohlavně určující i nepohlavně určující chromozomy), obvykle jednu od matky a jednu od otce. Většina somatických buněk (tělních buněk) složitých organismů je diploidní.
Haplodiploidní druh je takový, u kterého má jedno z pohlaví haploidní buňky a druhé diploidní buňky. Nejčastěji je samec haploidní a samice diploidní. U takových druhů se samec vyvíjí z neoplozených vajíček, což je proces nazývaný arrhenotokous partenogeneze nebo jednoduše arrhenotoky, zatímco samice se vyvíjí z oplozených vajíček: spermie poskytuje druhou sadu chromozomů, když oplodní vajíčko.
Haplodiploidie se vyskytuje u mnoha druhů hmyzu z řádu blanokřídlých, zejména u mravenců, včel a vos. Jedním z důsledků haplodiploidie je, že příbuznost sester mezi sebou je vyšší než u diploidů; to se uvádí jako vysvětlení eusociálnosti, která je u tohoto řádu hmyzu běžná, protože zvyšuje sílu Kinova výběru. Tento argument byl zpochybněn na základě toho, že haplodiploidie také snižuje příbuznost bratrů se sestrami, což teoreticky vyvažuje výše uvedený účinek.
U některých druhů blanokřídlého hmyzu jsou dělnice rovněž schopny produkovat diploidní (a tedy samičí) plodné potomstvo, které se vyvíjí jako normální královny. Druhá sada chromozomů nepochází ze spermie, ale z jednoho ze tří polárních tělísek během anafáze II meiózy. Tento proces se nazývá thelytokous partenogeneze nebo jednoduše thelytoky.
Haploidizace je proces, při kterém se z diploidní buňky vytvoří haploidní buňka. Jedná se o laboratorní postup, při kterém je normální buňka nucena vyplivnout polovinu svých chromozomů a ponechat pouze jednu sadu. U savců se tím tato buňka vyrovná spermii nebo vajíčku.
To byl jeden z postupů, který japonští vědci použili k vytvoření myši Kaguya bez otce.
Aneuploidie je stav, kdy buňka obsahuje abnormální nebo neceločíselné ploidní číslo. To může vést k problémům ve vývoji buňky. Většina forem aneuploidie u lidí je smrtelná, ale poměrně časté jsou trizomie (tři kopie) pohlavního chromozomu (příčina Klinefelterova syndromu a dalších) a chromozomu 21 (příčina Downova syndromu).
Mnoho forem rakoviny má nesprávné ploidní číslo v důsledku nahromadění mutací, které zvyšují chybnou segregaci chromozomů.
Polyploidie je stav, kdy všechny buňky mají více párů chromozomů než jen základní sadu. Ty mohou pocházet ze stejného druhu nebo z blízce příbuzných druhů. V pozdějším případě se jedná o tzv. alopolyploidy (známé také jako amfidiploidy nebo alotetraploidy), které vznikají křížením dvou samostatných druhů a následným zdvojením jejich chromozomů. Dobrým příkladem je tzv. brukvovitý trojúhelník, kde se tři různé rodičovské druhy křížily v každé párové kombinaci a vytvořily tři různé alopolyploidní druhy. Polyploidie se běžně vyskytuje u rostlin, ale zřídka u živočichů. Dokonce i u diploidních organismů je mnoho somatických buněk polyploidních v důsledku procesu zvaného endoreduplikace, kdy dochází ke zdvojení genomu bez mitózy (buněčného dělení).
Proměnlivá nebo neurčitá ploidie
V závislosti na růstových podmínkách mohou mít prokaryota, jako jsou bakterie, počet kopií chromozomů 1 až 4, přičemž tento počet je běžně zlomkový a počítá se do něj část chromozomu, která je v daném okamžiku částečně replikována. Je to proto, že tyto organismy mají tendenci se neustále množit.
Karyotyp – Ploidie – Meióza
Autosom – Pohlavní chromozom
Chromozomální inverze – Chromozomální translokace – Polyploidie – Paleopolyploidie
Chromatin (euchromatin, heterochromatin)
Histony (H1, H2A, H2B, H3, H4)
Centromery (A, B, C1, C2, E, F, H, I, J, K, M, N, O, P, Q, T]
Nukleozom – Telomera – Chromatida
De:Diploidy
fr:Ploidy
on:תא דיפלואידידי
io:Ploido
nl:Diploidní
sv:Diploidní