Léčba založená na mentalizaci (MBT) je inovativní forma psychodynamické psychoterapie, kterou vyvinuli a manuálně zpracovali Peter Fonagy a Anthony Bateman. MBT byla navržena pro jedince s hraniční poruchou osobnosti (BPD), kteří trpí dezorganizovanou vazbou a údajně se jim nepodařilo rozvinout mentalizační schopnost v kontextu vazby. Fonagy a Bateman tvrdí, že mentalizace je proces, při kterém implicitně i explicitně interpretujeme jednání sebe i druhých jako smysluplné na základě záměrných duševních stavů. Předmětem léčby je, aby pacienti s BPD zvýšili schopnost mentalizace, což by mělo zlepšit regulaci afektů a mezilidské vztahy.
Tuto terapii je třeba odlišit od běžnější terapie Mindfulness-Based Stress Reduction (MBSR), kterou vyvinul Jon Kabat-Zinn, a nemá s ní žádnou souvislost.
Hlavními cíli MBT jsou: (1) lepší kontrola chování, (2) lepší regulace afektů, (3) intimnější a uspokojivější vztahy a (4) schopnost sledovat životní cíle. Předpokládá se, že toho lze dosáhnout zvýšením pacientovy schopnosti mentalizace s cílem stabilizovat klientův pocit sebe sama a posílit stabilitu emocí a vztahů.
Charakteristickým rysem MBT je to, že v centru pozornosti léčby je samotné zlepšování mentalizace. Cílem terapie není rozvoj vhledu, ale obnovení mentalizace. Pozornost by se měla soustředit na současný stav a na to, jak zůstává ovlivněn událostmi z minulosti. K dalším základním aspektům léčby patří zohledňování pacientových deficitů, využívání přenosu, zachování mentální blízkosti a práce s aktuálními mentálními stavy.
MBT je pacientům nabízena každé dva týdny, přičemž sezení se střídají se skupinovou terapií a individuální léčbou. Během sezení terapeut aktivuje systém připoutání prostřednictvím řady převážně nevědomých technik. K aktivaci dochází prostřednictvím rozpracování současných a minulých vazeb, terapeutova povzbuzování a regulace pacientovy vazby k připoutání k terapeutovi a terapeutovy snahy o vytvoření vazeb k připoutání mezi členy terapeutické skupiny.
Bezpečný vztah s terapeutem poskytuje vztahový kontext, v němž je pro pacienta bezpečné zkoumat mysl druhého. Zároveň je jedinec povzbuzován k mentalizaci, k prožívání a konfrontaci negativních afektů a k rozpracování a přezkoumání otázek morálky. Současná aktivace systému připoutání a rozvoj psychologických procesů posouvají vzorec vzrušení v těchto systémech blíže k vzorci charakteristickému pro bezpečné připoutání a zvyšují schopnost mentalizace.
Fonagy a spol. provedli rozsáhlý výzkum výsledků MBT u hraniční poruchy osobnosti a výsledky jsou příznivé ve srovnání se stávajícími léčebnými postupy. Nejnovější studií v této oblasti bylo osmileté sledování MBT oproti běžné léčbě. Ne všechny však měly randomizovaný, dvojitě zaslepený, placebem kontrolovaný, zkřížený design.
Osmileté sledování pacientů léčených pro hraniční poruchu osobnosti: (2): léčba založená na mentalizaci versus obvyklá léčba. Am J Psychiatry 2008; 165:631-638.
Léčba hraniční poruchy osobnosti pomocí psychoanalyticky orientované částečné hospitalizace: 18měsíční sledování. Am J Psychiatry. 2001 Nov;158(11):1932-3.
Účinnost částečné hospitalizace v léčbě hraniční poruchy osobnosti: randomizovaná kontrolovaná studie. Am J Psychiatry. 2001 Nov;158(11):1932-3.