Radiální gliové buňky jsou klíčovým typem buněk ve vyvíjejícím se centrálním nervovém systému (CNS), které se podílejí na klíčových vývojových procesech, od vzorování a migrace neuronů až po nedávno objevenou roli prekurzorů během neurogeneze. Vznikají v rané fázi vývoje z neuroepiteliálních buněk. Radiální fenotyp je obvykle přechodný, ale některé buňky, například Bergmannovy glie v mozečku a Mullerovy glie v sítnici, si morfologii podobnou radiálním gliím zachovávají i po narození. Podle nejnovějších výzkumů se v pozdních fázích vývoje kortikální mozkové kůry radiální gliové buňky dělí asymetricky ve ventrální zóně a vytvářejí radiální gliové buňky, postmitotické neurony a intermediární progenitorové buňky. Mezibuněčné progenitorové buňky se pak v subventrikulární zóně dělí symetricky a vytvářejí neurony. Během gliogeneze se radiální gliové buňky diferencují v astrocyty.
Termín „radiální gliové buňky“ odkazuje na jejich dvě hlavní charakteristiky, a to na jejich dlouhé radiální výběžky táhnoucí se od ventrikulární zóny (VZ) k povrchu pialu a na jejich gliové vlastnosti, jako je obsah glykogenových granul nebo exprese glutamátového transportéru specifického pro astrocyty nebo gliového fibrilárního kyselého proteinu (GFAP). Dalším proteinem specifickým pro radiální glie je protein vázající mozkové lipidy (FABP7), jehož exprese by mohla být indukována aktivací Notch-1, zejména při působení reelinu. Zajímavé je, že Notch 1, aktivovaný pak před narozením, indukuje diferenciaci radiálních glií, ale postnatálně indukuje diferenciaci v astrocyty.
Studie ukazují, že radiální gliové buňky vyznačující se dlouhými radiálními výběžky a astrogliovými vlastnostmi tvoří většinu prekurzorů během neurogeneze. Všechny radiální gliové buňky se totiž v průběhu neurogeneze dělí a dávají vzniknout většině projekčních neuronů v mozkové kůře.
Bylo zjištěno, že klíčovým znakem neurogenní radiální glie je exprese transkripčního faktoru PAX6.
Bylo prokázáno, že Fgf10 reguluje diferenciaci radiálních glií z norepiteliálních buněk.
soma, axon (axonový pahorek, axoplazma, axolema, neurofibrila/neurofilamenta), dendrit (Nisslovo tělísko, dendritická páteř, apikální dendrit, bazální dendrit) typy (bipolární, pseudounipolární, multipolární, pyramidový, Purkyňův, granulární)
GSA, GVA, SSA, SVA, vlákna (Ia, Ib nebo Golgiho, II nebo Aβ, III nebo Aδ nebo rychlá bolest, IV nebo C nebo pomalá bolest).
GSE, GVE, SVE, horní motorický neuron, dolní motorický neuron (α motorický neuron, γ motorický neuron)
neuropil, synaptický váček, nervosvalové spojení, elektrická synapse – Interneuron (Renshaw)
Volné nervové zakončení, Meissnerovo tělísko, Merkelovo nervové zakončení, Svalové vřeténko, Paciniho tělísko, Ruffiniho zakončení, Neuron čichového receptoru, Fotoreceptorová buňka, Vlasová buňka, Chuťový pupen
astrocyt, oligodendrocyt, ependymální buňky, mikroglie, radiální glie.
Schwannovy buňky, oligodendrocyty, Ranvierovy uzly, internodium, Schmidt-Lantermanovy řezy, neurolemma.
epineurium, perineurium, endoneurium, nervový svazek, meningy