Radiální gliální buňky

Radiální gliové buňky jsou stěžejním typem buněk ve vyvíjejícím se centrálním nervovém systému (CNS), které se podílejí na klíčových vývojových procesech, od vzorování a migrace neuronů až po jejich nedávno objevenou roli prekurzorů během neurogeneze. Vznikají v raném stadiu vývoje z neuroepiteliálních buněk. Radiální fenotyp je typicky přechodný, ale některé buňky, například Bergmannova glia v mozečku a Müllerova glia v sítnici, si postnatálně zachovají morfologii podobnou radiální glii. Podle posledních výzkumů se během pozdních stádií vývoje kortikální kůry radiální gliové buňky asymetricky dělí v komorové zóně za vzniku radiálních gliových buněk, postmitotických neuronů a intermediárních progenitorových buněk. Intermediární progenitorové buňky se pak symetricky dělí v subventrikulární zóně za vzniku neuronů. Během gliogeneze se radiální gliové buňky diferencují na astrocyty.

Pojem „radiální gliální buňka“ odkazuje na jejich dvě hlavní charakteristiky, na jejich dlouhé radiální procesy probíhající od komorové zóny (VZ) až k povrchu pial a na jejich gliální vlastnosti, jako je obsah glykogenových granulí nebo exprese astrocytově specifického transportéru glutamátu nebo gliové fibrilární kyselé bílkoviny (GFAP). Další radiální gliově specifickou bílkovinou je mozkový protein vázající lipidy (FABP7), jehož exprese by mohla být vyvolána aktivací Notch-1, zejména pokud by na ni působil reelin. Zajímavé je, že Notch 1, poté aktivovaný před narozením, indukuje diferenciaci radiálních glií, ale postnatálně indukuje diferenciaci na astrocyty.

Studie ukazují, že radiální gliální buňky charakterizované dlouhými radiálními procesy a astrogliálními vlastnostmi tvoří většinu prekurzorů během neurogeneze. Všechny radiální gliální buňky se totiž v průběhu neurogeneze dělí a vytvářejí většinu projekčních neuronů v mozkové kůře.

Bylo zjištěno, že exprese PAX6, transkripčního faktoru, je klíčovým rysem neurogenní radiální glie.

Bylo prokázáno, že Fgf10 reguluje diferenciaci radiálních glií z norepiteliálních buněk.

Doporučujeme:  Úvod do psychoneuroimunologie

soma, axon (axon hillock, axoplasmus, axolemma, neurofibril/neurofilament), dendrit (Nisslovo tělo, dendritická páteř, apikální dendrit, bazální dendrit)typy (bipolární, pseudounipolární, multipolární, pyramidové, Purkinje, granule)

GSA, GVA, SSA, SVA, vlákna (Ia, Ib nebo Golgi, II nebo Aβ, III nebo Aδ nebo rychlá bolest, IV nebo C nebo pomalá bolest)

GSE, GVE, SVE, horní motorický neuron, dolní motorický neuron (α motorneuron, γ motorneuron)

neuropil, synaptický váček, neuromuskulární spojení, elektrická synapse – Interneuron (Renshaw)

Volné nervové zakončení, Meissnerova krvinka, Merkelové nervové zakončení, Svalové vřeteno, Pacinianova krvinka, Ruffiniho zakončení, Čichový receptorový neuron, Fotoreceptorová buňka, Vlasové buňky, Chuťové buňky

astrocyt, oligodendrocyt, ependymální buňky, mikroglie, radiální glie

Schwannova buňka, oligodendrocyt, Ranvierovy uzliny, internoda, Schmidt-Lantermanovy řezy, neurolemma

epineurium, perineurium, endoneurium, nervový fascikl, meninges