Rebus

Tři „eskortní karty“ ve stylu rebus z 60. nebo 70. let 19. století

Výraz rebus odkazuje na použití piktogramu, který představuje slabičný zvuk. Tím se piktogramy adaptují do zvukových záznamů. Tento proces, předchůdce vývoje abecedy, představuje jeden z nejdůležitějších vývojů písma. Plně vyvinuté hieroglyfy čtené v rebus módě se používaly v Abydosu v Egyptě již v roce 3400 př. n. l.

Psaní korespondence v rebusové podobě se stalo populárním v 18. století a pokračovalo až do 19. století. Lewis Carroll psal dětem, s nimiž se spřátelil, obrázkové puzzle rebusové dopisy, nesmyslné dopisy a dopisy z zrcadla, které se musely držet před zrcadlem, aby se daly číst. Rebusové dopisy sloužily buď jako jakýsi kód, nebo prostě jako kratochvíle.

Ramesse II. jako dítě: Hieroglyfy: Ra-mes-su.

V lingvistice Rebusův princip znamená použití existujících symbolů, jako jsou piktogramy, čistě pro jejich zvuky bez ohledu na jejich význam, aby reprezentovaly nová slova. Mnoho starověkých spisovatelských systémů používalo Rebusův princip k reprezentaci abstraktních slov, která by jinak byla těžko reprezentovatelná piktogramy. Příkladem, který ilustruje Rebusův princip, je znázornění věty „Vidím tě“ pomocí piktogramů „oko-může-moře-ovce“. Někteří lingvisté se domnívají, že čínština vyvinula svůj systém psaní podle rebusova principu a egyptské hieroglyfy někdy používaly podobný systém. Slavná rebusova socha Ramsese II používá tři hieroglyfy ke složení svého jména: Horus (jako Ra), pro Ra; dítě, mes; a rostlina ostřice (stonek držený v levé ruce), su; jméno Ra-mes-su je pak zformováno.

Princip rebus byl použit ve výuce čtení jako metoda pro seznámení dětí s myšlenkou, že stejně jako u abeced a slabik, značky na stránce představují zvuky, nikoli významy

rebus je také druh slovního puzzle, které používá obrázky k reprezentaci slov nebo částí slov. Například: