Samkhja

Škola Sankhya hluboce ovlivnila filozofickou školu hinduistické jógy. Někdy jsou společně označovány jako Samkhya – škola jógy.

Podle Sankhya školy, znalosti jsou možné prostřednictvím tří pramanas (prostředky poznání) –

Metafyzicky, Samkhya udržuje radikální dualitu mezi duchem/vědomím (Puruša) a hmotou (Prakrti). Všechny fyzické události jsou považovány za projevy vývoje Prakrti, neboli prvotní přírody (ze které jsou odvozena všechna fyzická těla). Každá vnímající bytost je Puruša a je neomezená a neomezená svým fyzickým tělem. Samsaara nebo otroctví vzniká, když Puruša nemá rozlišovací znalosti a tak je klamána, pokud jde o vlastní identitu, přičemž se zaměňuje s fyzickým tělem – které je vlastně evolucí Prakriti. Duch je osvobozen, když je realizováno rozlišovací poznání rozdílu mezi vědomou Purušou a nevědomým Prakriti.

Všechny makrokosmické a mikrokosmické výtvory používají tyto šablony. Dvacet čtyři principů, které se vyvíjejí, jsou –

Vývoj prvotní Přírody je také považován za účelový – Prakrti se pro ducha vyvíjí v otroctví. Duch, který je vždy svobodný, je pouze svědkem vývoje, i když se s ním kvůli absenci diskriminačního poznání nesprávně ztotožňuje.

Evoluce se řídí vztahy kauzality, přičemž samotná prvotní Příroda je hmotnou příčinou veškerého fyzického stvoření. Teorie příčiny a následku Sankhya se nazývá Satkaarya-vaada (teorie existentních příčin) a zastává názor, že nic nemůže být ve skutečnosti vytvořeno nebo zničeno do nicoty – veškerá evoluce je prostě přeměnou prvotní Přírody z jedné formy do druhé.

Vývoj hmoty nastává, když se změní relativní síly atributů. Vývoj ustane, když si duch uvědomí, že je odlišný od prvotní přírody, a tudíž se nemůže vyvíjet. To ničí účel evoluce, a tím brání Prakrtimu ve vývoji pro Purušu.

Jednalo se o dualistickou filozofii. Mezi Samkhjou a jinými formami dualismu však existují rozdíly. V západní filozofii se diskuse o dualismu soustřeďují především na dualismus mezi myslí a tělem. V Samkhye je však mezi já (puruša) a hmotou a ta zahrnuje mnoho z toho, co by západní myšlení normálně označovalo jako „mysl“. To znamená, že já, jak ho Samkhya chápe, je více transcendentní než „mysl“. Někdy je definováno jako „to, co pozoruje“ a mysl je nástrojem, jehož prostřednictvím k tomuto pozorování dochází.

Doporučujeme:  Nacházené poznávání

Samchjanská kosmologie popisuje, jak ve vesmíru vzniká život; vztah mezi Purušou a Prakriti je klíčový pro Patanjaliho systém jógy. Vývoj forem na základech Samchji je zcela unikátní. Prameny sanchjanského myšlení lze vysledovat až k védským spekulacím o stvoření. Často je také zmiňován v Mahábháratě a Jogavašitě.

Sankhja má v sobě také zabudovanou silnou kognitivní teorii; kupodivu, zatímco vědomí/duch jsou považovány za radikálně odlišné od jakýchkoli fyzických entit, mysl (manas), ego (ahamkara) a intelekt (buddhi) jsou všechny považovány za projev Prakrtiho (fyzické entity).

Ve filosofii Sankhya není pro stvořitele Boha místo; koncept Boha byl do pohledu Sankhya včleněn až poté, co se stal spojen s teistickým jógovým systémem filosofie.

Sankhya slouží jako hlavní oponent Vedantské filozofie, která objasňuje monistickou teorii stvoření. Pro Vedantské školy je Brahman příčinou tohoto světa. Sankhya popírá, že vehementně jako hmotný svět, který je necitlivý, nemůže pocházet z vnímajícího prvku.