Sebedestruktivní porucha osobnosti (známá také jako masochistická porucha osobnosti) je porucha osobnosti, která nikdy nebyla oficiálně zařazena do Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch (DSM). Byla popsána v dodatku revidovaného třetího vydání manuálu (DSM-III-R). Jako alternativu lze místo ní použít diagnózu Porucha osobnosti jinak nespecifikovaná. Někteří výzkumníci a teoretici nadále používají její kritéria.
Navrhovaná kritéria DSM III-R „vyžadující další studium“
Sebedestruktivní porucha osobnosti je:
Historicky je masochismus spojován s ženskou submisivitou. Tato porucha se stala politicky nepohodlnou, když byla spojována s domácím násilím, které většinou způsobují muži . Řada studií však naznačuje, že tato porucha je běžná. Navzdory jejímu vyřazení z DSM-IV se mezi klinickými lékaři nadále těší širokému rozšíření jako konstrukt, který vysvětluje mnoho aspektů lidského chování.
Sexuální masochismus, který „způsobuje klinicky významné potíže nebo poruchy v sociální, pracovní nebo jiné důležité oblasti fungování“, je stále v DSM-IV.
Theodore Millon identifikoval čtyři podtypy masochistů . Každý jednotlivý masochista může vykazovat žádný nebo jeden z následujících typů:
Diferenciální diagnóza: přidružené a překrývající se stavy
Poruchy osobnosti podle DSM-IV