Sennou rýmu způsobují pyly určitých sezónních rostlin u lidí, kteří jsou na tyto látky alergičtí. Vyznačuje se kýcháním, rýmou a svěděním očí. Tato sezónní alergická rýma je obecně známá jako „senná rýma“, protože se nejvíce vyskytuje v období senoseče. Obzvláště častá je od konce května do konce června (na severní polokouli).
Jak bylo uvedeno výše, senná rýma je alergická reakce na pyl. Prakticky stejná reakce se objevuje při alergii na plísně, zvířecí srst, prach a podobné vdechované alergeny. Pevné částice ve znečištěném ovzduší a chemické látky, jako je chlór a čisticí prostředky, které lze za normálních okolností tolerovat, mohou tento stav výrazně zhoršit.
Pyl, který způsobuje sennou rýmu, se u jednotlivých lidí a v různých oblastech liší; obecně lze říci, že převažují drobné, sotva viditelné pyly větrem opylovaných rostlin. Pyly rostlin opylovaných hmyzem jsou příliš velké na to, aby se mohly přenášet vzduchem, a nepředstavují žádné riziko. Mezi příklady rostlin, které jsou běžně zodpovědné za sennou rýmu, patří např:
Kromě individuální citlivosti a geografických rozdílů v místních rostlinných populacích může mít na vznik příznaků senné rýmy vliv i množství pylu v ovzduší. V horkých, suchých a větrných dnech je pravděpodobnější zvýšené množství pylu v ovzduší než v chladných, vlhkých a deštivých dnech, kdy je většina pylu spláchnuta na zem.
Roční období, kdy se příznaky senné rýmy projevují, se značně liší v závislosti na typech pylů, na které vzniká alergická reakce. Množství pylu je obecně nejvyšší od poloviny jara do začátku léta. Vzhledem k tomu, že většina pylů se produkuje v pevně stanovených obdobích roku, může dlouhodobě trpící sennou rýmou také předvídat, kdy příznaky nejpravděpodobněji začnou a skončí, i když to může být komplikováno alergií na prachové částice.
Když osoba se senzibilizovaným imunitním systémem vdechne alergen, jako je pyl nebo prach, spustí se tvorba protilátek. Tyto protilátky se většinou vážou na žírné buňky, které obsahují histamin. Když jsou žírné buňky stimulovány pylem a prachem, uvolňuje se histamin (a další chemické látky). To způsobuje svědění, otok a produkci hlenu. Příznaky se u jednotlivých osob liší svou závažností. U velmi citlivých jedinců se může objevit kopřivka nebo jiné vyrážky.
Některé poruchy mohou být spojeny s alergiemi. Patří mezi ně mimo jiné ekzém a astma.
Alergie jsou běžné. K predispozici k alergiím může přispívat dědičnost a vliv prostředí.
Účinky senné rýmy se mohou značně lišit: někteří lidé mohou být postiženi jen mírně, zatímco jiní mohou trpět velmi silně. Mezi nejčastější příznaky patří:
Při diagnostice alergické rýmy je důležitá anamnéza příznaků, včetně toho, zda se příznaky mění v závislosti na denní době nebo ročním období, na kontaktu s domácími zvířaty nebo jinými alergeny a na změnách stravy.
Alergologické testy mohou odhalit konkrétní alergeny, na které osoba reaguje. Nejběžnější metodou testování alergií je kožní test. Může zahrnovat intradermální, škrábací, náplasťové nebo jiné testy. Méně často se podezřelý alergen rozpustí a nakape na dolní víčko jako způsob testování alergie. (Tento test by měl provádět pouze lékař, nikdy ne pacient, protože při nesprávném provedení může být škodlivý.)
U některých jedinců, kteří nemohou podstoupit kožní test (podle rozhodnutí lékaře), může být krevní test RAST užitečný při určování citlivosti na specifické alergeny.
Postižení mohou také zjistit, že dochází ke zkřížené reaktivitě. Například u alergiků na pyl břízy se může objevit alergická reakce na slupku jablek nebo brambor. Jasným příznakem je výskyt svědění v krku po snědení jablka nebo kýchání při loupání brambor nebo jablek. K tomu dochází kvůli podobnosti bílkovin pylu a potraviny. Existuje mnoho zkříženě reagujících látek.
Nejlepším způsobem, jak zmírnit příznaky alergie, je vyhnout se expozici pylu.
Cílem léčby je zmírnit příznaky alergie způsobené zánětem postižených tkání. Nejlepší „léčbou“ je vyhnout se tomu, co alergické příznaky způsobuje.
Nejvhodnější lék závisí na typu a závažnosti příznaků. Specifická onemocnění, která jsou způsobena alergiemi (např. astma a ekzémy), mohou vyžadovat jinou léčbu.
K dispozici jsou následující možnosti:
Velké množství volně prodejných přípravků se prodává bez schválení FDA, ale jsou známé svými pozitivními účinky, včetně bylin, jako je světlík lékařský (Euphrasia officinalis), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a bobkovišeň (Myrica cerifera), u nichž nebylo prokázáno, že by zmírňovaly příznaky ucpání nosu a hltanu. Kromě toho bylo prokázáno, že horečka (Tanacetum parthenium) a kurkuma (Curcuma longa) inhibují fosfolipázu A2, enzym, který uvolňuje zánětlivý prekurzor kyselinu arachidonovou z dvouvrstvé membrány žírných buněk (hlavní buňky, které reagují na respirační alergeny a vedou k zánětu), ale to pouze ve zkumavkách a není prokázáno, že působí protizánětlivě u lidí.
Alergenová imunoterapie se běžně používá u pacientů trpících alergickou rýmou, alergickým astmatem nebo život ohrožující alergií na bodavý hmyz. Bylo zjištěno, že tento typ léčby může potenciálně změnit průběh všech tří výše uvedených onemocnění. Alergenová imunoterapie poskytuje dlouhodobou úlevu od příznaků spojených s rýmou a astmatem.
Mnozí věří, že konzumace místního nefiltrovaného medu je léčbou senné rýmy, protože údajně dodává do těla přijatelné množství pylu. Klinické studie tuto domněnku nijak nepotvrdily.
Tvrdí se, že homeopatie poskytuje úlevu bez vedlejších účinků. Toto tvrzení je však lékařskou veřejností silně zpochybňováno s odůvodněním, že pro něj neexistují žádné platné důkazy. Seznam navrhovaných léků zahrnuje
Terapeutická účinnost komplementární alternativní léčby rýmy a astmatu není podložena v současnosti dostupnými důkazy.
Přesto byly učiněny pokusy pomocí kontrolovaných studií prokázat, že akupunktura je při léčbě senné rýmy účinnější než antihistaminika. Doplňková alternativní léčba, jako je akupunktura, je při léčbě alergické rýmy hojně nabízena nelékaři, ale chybí doporučení založená na důkazech. Metodika klinických studií s komplementárně-alternativní medicínou je často nedostatečná. Metaanalýzy neposkytují žádné jasné důkazy o účinnosti akupunktury u rýmy (nebo astmatu). Není možné poskytnout doporučení založená na důkazech pro akupunkturu nebo homeopatii při léčbě alergické rýmy.
Většinu příznaků alergické rýmy lze snadno léčit.
V některých případech (zejména u dětí) může alergie přerůst, protože imunitní systém se stává méně citlivým na alergen. Obecně však platí, že jakmile nějaká látka u jedince vyvolá alergii, může na něj působit dlouhodobě.
Závažnější případy alergické rýmy vyžadují imunoterapii (injekce proti alergii) nebo odstranění tkáně v nose (např. nosních polypů) nebo dutinách.
Studie případů a kontrol zjistila, že „symptomatická alergická rýma a užívání léků proti rýmě jsou spojeny s významně zvýšeným rizikem neočekávaného snížení známky při letních zkouškách“.
Infekce horních cest dýchacích – nachlazení – rýma – zánět vedlejších nosních dutin – zánět hltanu (streptokok) – zánět mandlí – zánět hrtanu – zánět průdušnice – krup – zánět nadbřišku
Chřipka – Zápal plic (virový, bakteriální, bronchopneumonie) – Těžký akutní respirační syndrom
Bronchitida (akutní, chronická) – Bronchiolitida
Emfyzém – CHOPN – Astma – Status asthmaticus – Bronchiektázie
Pneumokonióza (uhelná pneumokonióza, azbestóza, silikóza, bauxitová fibróza, berylióza, sideróza) – Byzinóza – hypersenzitivní pneumonitida (farmářské plíce, plíce ptáků)
Syndrom akutní respirační tísně – Plicní edém – Hammanův-Richův syndrom – Intersticiální plicní onemocnění
Plicní absces – Pleurální výpotek – Empyém
Pneumotorax – Hemotorax – Hemopneumotorax – Mendelsonův syndrom – Respirační selhání – Atelektáza – Mediastinální emfyzém – Mediastinitida
viz také vrozené (Q30-Q34, 748)