Teorie dvojí dědičnosti (DIT), v ostrém kontrastu s představou, že „kultura převažuje nad biologií“, předpokládá, že lidé jsou produkty interakce mezi biologickou evolucí a kulturní evolucí. DIT předpokládá, že kultura (včetně kulturního přenosu a kulturní evoluce) je ovlivněna geny a zároveň je jimi omezována prostřednictvím psychologických adaptací a že kultura zase přispívá k selekčním tlakům na geny. Výsledkem těchto interakcí může být směs adaptivních i maladaptivních rysů v rámci populace. Dalším způsobem pojetí DIT je přístup, který integruje evoluční teorii, kulturní teorii a teorii učení.
Organičtí evolucionisté začali používat matematické modely ke zkoumání vlastností evoluce v první čtvrtině 20. století. Cílem tohoto úsilí bylo vzít vlastnosti jednotlivců a genů v mikroměřítku, rozšířit je na populaci jednotlivců a odvodit dlouhodobé evoluční důsledky předpokládaných procesů na mikroúrovni. Empirici mají přehled jak o procesech v mikroměřítku, tak o dlouhodobých výsledcích, ale ne o tom, co se děje během mnoha generací mezi tím. Lidská intuice navíc není tak dobrá v předvídání chování populací v dlouhých časových intervalech. Matematika se tedy ukázala jako neocenitelná pomůcka.
Počínaje průkopnickou prací Luccy Cavalli-Sforzy a Marcuse Feldmana (1981) na počátku 70. let 20. století byly tyto metody přizpůsobeny ke studiu kulturní evoluce. Problém je považován za analogický s problémem genetické evoluce.
Sociální vědci toho o takových věcech vědí poměrně dost, dost na to, aby si vytvořili rozumné matematické reprezentace mikroúrovňových procesů kulturní evoluce. Teorie má formu
kde p měří něco zajímavého o kultuře populace, například zlomek zaměstnanců, kteří jsou seriózními pracovníky. Výuka a imitace, vše ostatní stejné, mají tendenci kopírovat kulturu. Zlomek pracovníků v kultuře, kteří jsou seriózní, má tendenci zůstat z generace na generaci podobný. Vážní pracovníci modelují seriózní chování pro ostatní, aby napodobovali a snažili se učit seriózní nové zaměstnance. Totéž lze říci o flákačích.
Obvykle několik procesů, které nazýváme silami, působí současně, aby v průběhu času změnily kulturu. Pro vedení může být například obtížné objevit a postihnout flákání. Nejhorlivější zaměstnanci mohou s flákáním experimentovat a zjistit, že se málokdy objeví nějaké nepříznivé důsledky. Z některých seriózních zaměstnanců se tedy mohou stát flákači. Noví zaměstnanci mohou pozorovat, že někteří lidé flákají a někteří tvrdě pracují. Mohou mít tendenci preferovat snazší cestu.
Současně platí, že firmy s vysokou frekvencí flákačů budou mít tendenci zkrachovat, zatímco firmy s mnoha seriózními pracovníky mohou prosperovat. Prosperující firmy budou mít příležitost socializovat mnohem více nových pracovníků než ty, které zkrachují předčasně. Celková kvalita pracovní síly v ekonomice v dlouhodobém horizontu bude určena rovnováhou sil upřednostňujících flákání versus sil upřednostňujících seriózní práci.
Teoretici se zajímají o abstraktní vlastnosti takových evolučních modelů. Empirici se zajímají o hledání modelů, které nejlépe vystihují skutečné vyvíjející se systémy. Praktici z reálného světa se zajímají o předpovídání výsledků politik, které by mohly zlepšit nebo poškodit kvalitu pracovních sil firmy nebo ekonomiky.
Témata zájmu o teorii duální dědičnosti
Podstatné otázky, které mají zájem dual dědičnost teoretici patří
Geny ovlivňují kulturní evoluci
Mnohé z analýz se týkají kovoluce genů a kultury (odtud termín duální dědičnost nebo teorie kovoluce genové kultury). Geny mají vliv na kulturní evoluci prostřednictvím psychologických predispozic, které zkreslují to, co lidé napodobují, učí nebo se učí sami. Fyzicky neobratný typ nástroje je tedy náchylný k modifikaci nebo opuštění ve prospěch nástroje, který lépe vyhovuje lidské ruce a paži. Fakta, že sex je příjemný, že sladké věci chutnají dobře a že být studený a mokrý je mizerné, naznačují, jak bude mít struktura našeho nervového systému vliv na takové věci, jako jsou manželské zvyky, kuchyně a stavba přístřešků.
Kultura ovlivňuje biologickou evoluci
Opak je však také pravdou. Kultury vytvářejí prostředí, které zase může vybírat geny, které v kulturním prostředí uspějí. Jedním z nejlépe zpracovaných případů je absorpce laktózy u dospělých. V populacích s dlouhou historií mlékárenství, jako jsou severoevropané a africké společnosti chovající dobytek, si většina dospělých zachovává schopnost odbourávat a tím trávit mléčný cukr laktózu. Společnosti bez historie mlékárenství, jako jsou východoasijci a Amerindijci, si zachovávají primitivní savčí genotyp, v němž tělo ukončí produkci laktózy krátce po normálním věku odstavení.
Podle některých kulturních evolucionistů byla naše sociální psychologie rozsáhle přetvořena dlouhým obdobím života v kmenových společenských systémech, jejichž kulturně předávaná pravidla povzbuzovala mnoho spolupráce s ne-příbuznými kvůli skupinovému výběru na základě kulturních odchylek. Darwin poprvé navrhl hypotézu podobnou této v knize Sestup člověka.
Současné práce v duální dědičnosti/genové kultuře kovoluční tradice zahrnují empirické studie určené k testování myšlenek (např. simulace, cross-kulturní studie), odvozené z matematické teorie.