Přiznejme si to: Všichni jsme někdy dostali ošklivé nadávky. Mně například říkali mrzák a děvka. Slyšet tato slova může být nesnesitelné, protože jsou to silné pejorativní výrazy, ale co kdybych vám řekla, že tato jména lze použít jako výrazy posilující? Co kdyby tato označení nějakým způsobem ztratila svůj pejorativní status a začala být přehodnocována jako pozitivní pojmenování? Tento jev se nazývá jazyková nebo jazyková reapropriace a několik sociálně psychologických studií zjistilo, že tento typ reapropriace je nejen možný, ale může také zvýšit pocit sebeúcty a posílení. V tomto článku se budu zamýšlet nad tím, jak reapropriace ovlivňuje identitu člověka.
Úspěšná reapropriace jazyka probíhá ve třech krocích (Adam D. Galinsky, Kurt Hugenberg aj. 2003). Prvním krokem je sebeoznačení. V tomto případě osoba označuje sama sebe za hanlivého. Například se mohu označovat za mrzáka. Kdybych o sobě mluvil jako o mrzákovi, pak se ostatním odebere možnost mě takto označit, odebere se mi moc ubližovat a zvýší se moje sebevědomí (Adam D. Galinsky, Kurt Hugenberg aj. 2003). Tento krok je samozřejmě podmíněn tím, že žádná z výše uvedených možností, jak se stigmatu vyhnout, není možná a že mám dostatečnou sebeúctu. Druhým krokem je, když se stigmatizovaná skupina rozhodne pro sebeoznačení (Adam D. Galinsky, Kurt Hugenberg aj. 2003). Například kdyby si všechny osoby s pohybovými problémy začaly říkat „mrzák“. Posledním a posledním krokem je, když je termín přehodnocen společností (Adam D. Galinsky, Kurt Hugenberg aj. 2003). Vezměme si například slovo „queer“. Většina z nás by toto označení nepovažovala za nadávku, ale spíše za celou platnou identitu. Queer je tedy vnímáno pozitivně na rozdíl od svého dřívějšího pejorativního stavu.
Jak vidíte, teoreticky jsou účinky opětovného vyvlastnění pozitivní. Chybí však přesvědčivé důkazy z výzkumu. Danielle Gaucherová, Brianna Huntová a Lisa Sinclarová provedly experiment s nadávkou „coura“. Tyto dámy zjistily, že v kontextově specifických situacích může „coura“ vyvolat pocity posílení a celkově prospět společenské změně. Pokud tedy budeme mít na paměti, že společnost i naše individuální reflexe ovlivňují naši identitu, je „slut“ na cestě ke zvýšení sebevědomí a pocitu posílení u mnoha lidí.
Přivlastnění je jediným úspěšným způsobem, jak odstranit všechny urážky. Tento jev zvýší pocity posílení a pozitivního sebevědomí toho, koho se výraz týká. Všichni jsme byli nazýváni ošklivými jmény, ale to neznamená, že bychom si měli nechat ubližovat.
Gaucher, D., Hunt, B., & Sinclair, L. (2015). Mohou pejorativní výrazy někdy vést k pozitivním sociálním důsledkům? Případ SlutWalk . Language Sciences, (52), 121-130. Převzato 27. března 2017.