Somnifobie, známá také jako hypnofobie, je definována jako abnormální strach z usínání a zahrnuje strach z hypnózy. Tento strach postihuje velké množství populace a obvykle souvisí s úzkostnou nebo depresivní poruchou. Somnifobie, kterou obvykle spouští mysl jako ochranný mechanismus, může mít původ v traumatech souvisejících se spánkem. Spánek v důsledku traumatické události, jako je smrt člena rodiny nebo dokonce probuzení v ohni, může být příčinou tohoto stavu. Sledování někoho jiného ve filmu nebo v televizním pořadu, kde se odehrává traumatická událost spojená se spánkem, může tento strach také spustit. Nevědomá mysl přikládá k situacím emoce, takže v závislosti na scénáři to někteří lidé prožívají neustále, zatímco jiní jsou závislí na nějakých přímých podnětech a reagují na ně. Mezi příznaky tohoto stavu patří nevolnost, zrychlený dech/zadýchávání, nepravidelný srdeční tep, pocení, pocity strachu a záchvaty paniky před spánkem nebo během něj, které se však mohou u jednotlivých pacientů lišit.
Léčba je sice možná, ale může trvat měsíce, než terapie začne působit, a většina pacientů bude téměř donekonečna vystavena svému strachu, což ho naopak zhoršuje. Někteří lidé se somnifobií se však mohou vyléčit již za dvacet čtyři hodin. Pokud jde o dostupné léky, ty léčí pouze příznaky a je známo, že mají špatné vedlejší účinky. Léčba se liší v závislosti na příčině. Někteří se například obávají ztráty kontroly, což je spíše strach z toho, že se nikdy neprobudí nebo že budou zabiti. Někteří mají strach ze samoty, jiní se bojí nočních můr. Potenciálních příčin této fobie je nepřeberné množství, a proto se léčba může pohybovat od rozhovoru s přítelem nebo čtení knih až po léky a psychoterapii.
Zjistit přesné nebo dokonce přibližné procento lidí, kteří žijí s tímto strachem, je kvůli různým faktorům obtížné, ale podle studie Národního institutu duševního zdraví (NIMH) trpí fobiemi 5,1 až 21,5 procenta Američanů. („Rozdělena podle věku a pohlaví, studie NIMH zjistila, že fobie jsou nejčastějším psychiatrickým onemocněním u žen ve všech věkových skupinách a druhým nejčastějším onemocněním u mužů starších 25 let.“). Pro ty, kteří trpí somnifobií, zahrnují některé doporučené postupy léčby čtení před spaním nebo meditační rutinu a zahájení terapie. V závislosti na dostupných lécích jim mohu předepsat jeden na pomoc s příznaky, který by jim mohl pomoci při usínání, dokud nezačne terapie fungovat nebo se nenajde základní příčina.
Neléčená somnifobie může významně ovlivnit život, zdraví a pohodu. Soustředění a pracovní výkonnost se sníží a může vést ke ztrátě zaměstnání. Dostaví se únava, která způsobí, že se každodenní život stane zátěží, a brzy dojde k rychlému zhoršení zdravotního stavu. Člověk bez spánku po delší dobu začne ztrácet zdravý rozum a stane se nebezpečným sobě i svému okolí.