O kolektivní víře se hovoří, když lidé mluví o tom, čemu „my“ věříme, když to není jen eliptické pro to, čemu „my všichni“ věříme.
Sociolog Émile Durkheim napsal o kolektivním přesvědčení a navrhl, že jako všechna „sociální fakta“, „inhibují v“ sociálních skupinách na rozdíl od jednotlivých osob. Durkheimova diskuse o kolektivním přesvědčení je sice sugestivní, ale poměrně obskurní.
Filozofka Margaret Gilbertová nabídla související úvahu ve smyslu společného závazku řady osob přijmout určitou víru jako tělo. Podle této zprávy jednotlivci, kteří společně kolektivně něčemu věří, nemusí osobně něčemu věřit. Gilbertova práce na toto téma podnítila rozvíjející se literaturu mezi filozofy. Vyvstala otázka, zda a jak filosofické účty víry obecně musí být citlivé na možnost kolektivní víry.