Podvýživa je obecný pojem pro zdravotní stav způsobený nesprávnou nebo nedostatečnou stravou. Nejčastěji se týká podvýživy v důsledku nedostatečné konzumace, špatné absorpce nebo nadměrné ztráty živin, ale tento pojem může také zahrnovat nadměrnou výživu v důsledku přejídání nebo nadměrného příjmu specifických živin. U jedince se podvýživa vyskytne, pokud není po delší dobu konzumováno odpovídající množství, druh nebo kvalita živin tvořících zdravou stravu. Prodloužené období podvýživy může vést k hladovění.
Podvýživa jako nedostatek dostatečných živin k udržení zdravých tělesných funkcí je v ekonomicky rozvojových zemích obvykle spojena s extrémní chudobou. Je běžnou příčinou snížené inteligence v částech světa postižených hladomorem, jako je Etiopie. Podvýživa jako důsledek nevhodné diety, přejídání nebo absence „vyvážené stravy“ je často pozorována v ekonomicky rozvinutých zemích (např. jak naznačuje zvyšující se úroveň obezity).
Nejčastěji podvyživení lidé buď nemají dostatek kalorií ve své stravě, nebo jedí stravu, která postrádá bílkoviny, vitamíny, nebo stopové minerály. Zdravotní problémy vyplývající z podvýživy jsou běžně označovány jako nemoci z nedostatku. Scurvy je známá a nyní vzácná forma podvýživy, ve které oběť postrádá vitamín C.
Mezi běžné formy podvýživy patří bílkovinně-energetická podvýživa (PEM) a mikronutriční podvýživa. PEM označuje nedostatečnou dostupnost nebo absorpci energie a bílkovin v těle. Mikronutriční podvýživa označuje nedostatečnou dostupnost některých základních živin, jako jsou vitamíny a stopové prvky, které organismus potřebuje v malém množství. Nedostatek mikronutričních látek vede k celé řadě onemocnění a narušuje normální fungování organismu. Nedostatek mikronutričních látek, jako je vitamín A, snižuje schopnost organismu odolávat nemocem. Nedostatek železa, jódu a vitamínu A je široce rozšířený a představuje velkou výzvu pro veřejné zdraví. Na nedostatek živin se přímo podílí celá řada postižení od zakrnělého růstu, snížené inteligence a různých kognitivních schopností, snížené společenské schopnosti, sníženého vedení a asertivity, snížené aktivity a energie, sníženého růstu a síly svalů a celkově horšího zdravotního stavu. Dalším, i když vzácným následkem podvýživy jsou černé skvrny objevující se na kůži.
Hlad je normální psychologická reakce vyvolaná fyziologickým stavem potřeby jídla. Hlad se často používá jako metonym pro celkovou podvýživu.
Příjem potravy a psychické stavy
Snížený příjem potravy až na hranici podvýživy je charakteristickým rysem řady psychických stavů. Nejzřetelněji anorexia nervosa a bulimie a alkoholismus. Je to však také podstatný problém mezi staršími dospělými.
Psychologické účinky podvýživy
Počet podvyživených lidí (v milionech) v letech 2001-2003, podle FAO, tyto země měly 5 milionů a více podvyživených lidí :
Podvýživa a podvýživa jsou kumulativní nebo průměrné situace, a nikoli práce jediného dne příjmu potravy (nebo jeho nedostatku). Tato tabulka nepředstavuje počet lidí, kteří „šli dnes spát hladoví“.
Ministerstvo zemědělství Spojených států uvedlo, že v roce 2003 se pouze jedna z 200 amerických domácností s dětmi stala natolik ohroženou potravou, že některé z dětí během roku dokonce jednou hladověly. Podstatně větší část těchto stejných domácností (3,8 procenta) měla dospělé členy, kteří byli během roku hladoví alespoň jeden den, protože si jejich domácnosti nemohly dovolit dostatek jídla.
vitamíny skupiny B: B1: Beriberiho/Wernickeho encefalopatie, B2: Ariboflavinóza, B3: Pellagra, B7: Nedostatek biotinu, B9: Nedostatek folátu, B12: Nedostatek vitamínu B12
další vitamíny: A: Nedostatek vitamínu A/Bitotovy skvrny, C: Scurvy, D: Rickets/Osteomalacia
minerální: Nedostatek zinku – Nedostatek železa, nedostatek hořčíku – Nedostatek chromu
Obezita – Hypervitaminóza A – Hypervitaminóza D