Judy Scheelová, Ph.D., L.C.S.W, CEDS má více než dvacetileté zkušenosti s léčbou poruch příjmu potravy a pevně věří, že vzájemný respekt, empatie a důvěra jsou základními kameny, na nichž lze postavit úspěšné zotavení. Její znalost mnoha teorií, které vysvětlují poruchy příjmu potravy, jí umožňuje využívat všechny relevantní léčebné přístupy založené na důkazech a přizpůsobovat léčbu potřebám jednotlivců. Je autorkou knihy When Food is Family: A Loving Approach to Heal Eating Disorders (Láskyplný přístup k léčbě poruch příjmu potravy), jakož i mnoha článků uveřejněných na serveru psychologytoday.com, a je výkonnou producentkou a režisérkou dokumentárního filmu Personas: Identities of an Eating Disorder (Osoby: Identita poruchy příjmu potravy).
Chcete-li se dozvědět více o posttraumatické stresové poruše a poruchách příjmu potravy, přečtěte si původní článek Dr. Scheela „PTSD and Its Relationship to Eating Disorders: Příznaky a chování reprezentují jak oběť, tak zneužívajícího.“ Podívejte se na něj!
Mohl byste nám na úvod říci, co vás inspirovalo k napsání tohoto článku? Jaká je vaše motivace k odhalení příznaků a chování těch, kteří trpí jak posttraumatickou stresovou poruchou, tak poruchami příjmu potravy?
„Léčil jsem pacienty s poruchami příjmu potravy, kteří utrpěli sexuální a fyzické trauma (včetně znásilnění, incestu, bití a těch, kteří sloužili v armádě v aktivním boji). Psychické zneužívání, jako je slovní ponižování, citové a fyzické zanedbávání, a také ti, kteří byli svědky zneužívání jiné osoby, představují rovněž trauma. Poruchy příjmu potravy jsou zvláštní, chytré a vysoce adaptivní reakce na závažný dopad traumatických událostí.
Odborné a společenské povědomí o příčinách poruch příjmu potravy se stále vyvíjí a je lépe podloženo kvalitativními a kvantitativními výzkumnými studiemi. Většina se dnes shoduje na tom, že poruchy příjmu potravy nejsou způsobeny geny ani nejsou přímým důsledkem vlivu médií, pokud jde o normy krásy, váhy a očekávání ohledně velikosti a tvaru těla.
Trauma však může být „jedinou příčinou“ vzniku poruchy příjmu potravy. Pro uzdravení a zotavení je důležité pochopit, jak spolu trauma a poruchy příjmu potravy souvisejí, a najít spolehlivé léčebné postupy.“
Koho jste chtěli zveřejněním tohoto článku oslovit? Kdo byl vaší cílovou skupinou?
„Doufám, že zveřejněním tohoto článku oslovím různorodé publikum těch, kteří trpí poruchou příjmu potravy v důsledku traumatu, rodinné příslušníky i odborníky, kteří chtějí pochopit, jak poruchy příjmu potravy fungují jako reakce na trauma.“
Máte více než dvacetileté zkušenosti s léčbou poruch příjmu potravy. Během své práce a na základě mnoha již dříve provedených studií jste zjistila, že pacienti, kteří trpí posttraumatickou stresovou poruchou a zároveň poruchami příjmu potravy, přebírají roli násilníka i oběti, aby si udrželi odstup a kontrolu. Jak důležitá je podle vás kontrola v životě těchto pacientů? Jsou v průměru z hlediska své osobnosti perfekcionističtější?
„Kontrola je nadužívané slovo pro kategorizaci pacientů s poruchami příjmu potravy. Je snadné definovat někoho s anorexií jako člověka, který se potřebuje kontrolovat, a často se používá trestajícím způsobem ke kritice trpícího. Je těžké vidět někoho, koho máte rádi, jak se o sebe nestará nebo neposlouchá to, co se zdá být zdravým rozumem. Hledání zjednodušeného chápání, tj. že poruchy příjmu potravy jsou jen o kontrole, je přitažlivé; chceme dát smysl velmi složitým a matoucím psychologickým problémům. Příznaky poruch příjmu potravy jsou tak pokusem udržet pod kontrolou člověka, který se cítí bezmocně mimo kontrolu. Zkoumání toho, co se v životě cítí mimo kontrolu, je obecně produktivnější než soustředění se na neúprosné snahy udržet si kontrolu nad jídlem, váhou a tělesnou velikostí.
Příznaky poruchy příjmu potravy slouží jak k vyjádření bolesti, tak i k pokusům o její zvládnutí. V některých ohledech jsou poruchy příjmu potravy adaptivní. Uklidňují. Poskytují útěchu a udržují řád. Zároveň ale přehrávají zneužívání prostřednictvím destruktivní povahy symptomů. Jsou spolehlivé, přestože se opakovaně nedaří je napravit nebo trvale překonat.
Osoba s poruchou příjmu potravy, která na sebe bere roli oběti i násilníka, si může udržovat nadvládu, trest a kontrolu nad svým tělem prostřednictvím přísného omezování jídla nebo vylučování kalorií jídlem či nadměrným cvičením. Avšak totéž tělo, které se snaží ovládat a kontrolovat prostřednictvím symptomů poruchy příjmu potravy, slouží také k porážce, poškozování nebo ničení jak osoby trpící poruchou, tak členů rodiny. V tomto smyslu lze spatřovat role oběti i násilníka.
Ano, lidé s poruchami příjmu potravy jsou v průměru perfekcionisté. Výzkum odhalil, že perfekcionismus, úzkost a deprese jsou na seznamu predispozičních faktorů na předních místech. Stále však není jasné, co perfekcionismus způsobuje. Vznikl například perfekcionismus jako reakce na trauma nebo předchozí zkušenosti z dětství? Vynucují si perfekcionismus pocit viny a stud za potřeby, touhy a přání? Je perfekcionismus dědičný rys? Mám tendenci definovat perfekcionismus jako snahu vyhnout se zranitelnosti. V tomto smyslu na příčině nezáleží. Osoby, které přežily trauma, se často vyjadřují, že kdyby byly v dětství lepší, nebyly ve špatnou dobu na špatném místě, nebyly vzrušeny osobou, která se dopustila incestu nebo je opakovaně zneužívala, ke zneužití by nedošlo. Kdyby byli dokonalí, pak by se nic zlého nestalo.“
Jste také zakladatelkou a bývalou výkonnou ředitelkou soukromého ambulantního programu CEDAR Associates, který se specializuje na léčbu poruch příjmu potravy a dalšího sebepoškozujícího chování, a také prezidentkou neziskové organizace Cedar Associates Foundation, Inc., která se věnuje vzdělávání, výzkumu a prevenci poruch příjmu potravy. Jaký postup byste doporučil jako nejlepší pro lidi, kteří trpí jak poruchami příjmu potravy, tak posttraumatickou stresovou poruchou a chtějí se zotavit?
„Vyhledejte kvalifikovaného odborníka, který má zkušenosti a dostatečné vzdělání v léčbě poruch příjmu potravy a problémů souvisejících s traumatem. Každá osoba, která je specialistou na poruchy příjmu potravy, je zkušeným a kompetentním poskytovatelem obecné léčby duševního zdraví. Léčba poruch příjmu potravy je specializací, v níž je poskytovatel dlouhodobě vyškolen a má dostatečný dohled a zkušenosti jak v oblasti obecného duševního zdraví, tak v oblasti teorie a léčby poruch příjmu potravy.“
Existuje nějaká konkrétní forma terapie, která se vám osvědčila při léčbě posttraumatické stresové poruchy i poruch příjmu potravy?
„Jsem psychoanalyticky orientovaná a stále věřím, že v poznání je síla. Odhalování kořenů poruchy příjmu potravy ve vztahu k traumatu je vzájemně propojený proces. Porucha příjmu potravy představuje opakování traumatu, a dokud se psychologicky nepracuje na odhalení použití a možná i ‚potřeby‘ poruchy příjmu potravy, bude uzdravení pravděpodobně ztíženo.
Při zvládání symptomů, změně kognitivních zkreslení a zpochybnění iracionálních přesvědčení je nezbytné využít kognitivně behaviorální terapii (KBT).
Stejně silné je však i odhalování bolesti, studu, viny, sebenenávisti, vzteku a strachu. Odhalení a přijetí těchto emocí vyžaduje čas. Mít terapeuta, který si rozumí s celou škálou emočních prožitků, umožňuje pacientovi vnímat a zažívat bezpečí a důvěru v terapeuta. Je zapotřebí zkušeného a obvykle dobře analyzovaného terapeuta, aby se dokázal s bolestí pacienta vyrovnat.“
Co byste navrhl jako nejlepší způsob, jak zprostředkovat symptomy v každodenním životě pro ty, kteří si nemohou dovolit terapii, ale přesto se chtějí zotavit?
„Existuje několik skvělých svépomocných knih o zvládání příznaků. Gurze Books je výhradním vydavatelem knih o poruchách příjmu potravy, včetně mnoha svépomocných knih. Existuje dobrá léčba, která je k dispozici, pokud se jí člověk věnuje. Národní asociace pro poruchy příjmu potravy nabízí podporu a pomoc lidem v podobě bezplatných podpůrných skupin a pomoci při hledání levné léčby. Také mnoho psychoanalytických institutů, které se obvykle nacházejí ve velkých městech, poskytuje prostřednictvím svých analytických výcvikových programů levnou léčbu pro osoby s různými duševními poruchami.“
Bezplatné podpůrné skupiny a výzkumné studie NEDA najdete zde.
Léčbu prostřednictvím společnosti NEDA najdete zde.
Seznam knih Gurze Books naleznete zde.
Proč je důležité se vzdělávat o vztahu mezi posttraumatickou stresovou poruchou a poruchami příjmu potravy?
„Vzhledem k tomu, že zhruba každá devátá dívka a každý padesátý třetí chlapec mladší 18 let zažil sexuální zneužití nebo útok, má smysl na tuto problematiku dále upozorňovat. (Rape, Abuse & Incest National Network (www.rainn.org) 2016.
Poruchy příjmu potravy jsou svým způsobem „přirozenou“, i když nepřirozenou reakcí na trauma, kterou se snažíme řešit, opakovat a zároveň napravit. Vzdělávání lidí s poruchami příjmu potravy, jejich rodin, odborníků i široké veřejnosti o složitosti těchto stavů pomáhá dále bořit mýty o tom, že poruchy příjmu potravy mají kořeny v touze být štíhlý nebo v touze po dokonalém těle. To je daleko od pravdy.“
A nakonec, co si z tohoto článku odnesou lidé, kteří žijí s posttraumatickou stresovou poruchou a poruchami příjmu potravy? Pro lidi s poruchami příjmu potravy a jinými duševními nemocemi? Pro lidi trpící pouze poruchami příjmu potravy? Pro přátele a rodinu obětí? Pro lidi bez duševního onemocnění?
„Trauma vyvolává velmi specifický soubor reakcí, jeho psychický dopad je závažný a často přetrvává po celý život.
Použití poruchy příjmu potravy jako reakce na trauma je jedinečně vhodné. Její příznaky jsou opakováním zneužívání, slouží k vyjádření a zmírnění emocí, zvládnutí ztráty kontroly, vyjádření viny, sebevzteku a sebenenávisti. Rodinní příslušníci jsou vyděšeni, ale zároveň drženi v zajetí a často se cítí trpícím manipulováni. Slouží jako dokonalé, i když sebedestruktivní řešení.
Osvěta a vzdělávání snižují stigma a usnadňují lidem vyhledat pomoc. Vzdělávání je přínosné pro všechny. Kompetentní informace a dialog poskytují vysvětlení a vyvracejí mýty.“