Lexikální sémantika je obor výpočetní lingvistiky a lingvistiky. Je to studium toho, jak a co znamenají slova jazyka (Pustejovsky, 1995) (tj. zkoumá, jak slova pojmenovávají pojmy).
Zahrnuje teorie klasifikace a rozkladu slovního významu, rozdíly a podobnosti v lexikální sémantické struktuře mezi různými jazyky a vztah slovního významu k větnému významu a syntaxi.
Kladená otázka zní, zda je význam dán pohledem na okolí v sémantické síti, jehož je slovo součástí, a pohledem na ostatní slova, se kterými se vyskytuje v přirozených větách, nebo zda je význam již lokálně obsažen ve slově. Další otázkou je, jak se slova mapují k pojmům. Jako nástroje se v této oblasti používají lexikální vztahy jako synonymie, antonymie (protiklady), hyponymie a hypernymie.
Anna Wierzbická sestavila seznam asi 60 základních pojmů (tzv. sémantických prvočísel), které prý tvoří základní pojmy pro všechny jazyky. S přirozenou sémantickou metalanguage lze ostatní pojmy popsat jazykově a kulturně specifickým způsobem.