„Rasa, evoluce a chování: Philippe Rushton v ní upozorňuje na existenci mnoha rasových rozdílů, včetně rozdílů v chování, a ukazuje, že jsou často uspořádány do kontinua, kde na jednom konci jsou mongoloidi (východní Asiaté), na opačném negroidi (černoši, Afričané) a uprostřed kavkazoidi (běloši, Evropané). Rushton definuje mongoloidy jako ty, kteří mají většinu svých nedávných předků z východní Asie, kavkazoidy jako ty, kteří mají většinu svých nedávných předků z Evropy, Blízkého východu a velké části jižní Asie, a negroidy jako ty, kteří mají většinu svých nedávných předků ze subsaharské Afriky. Rushtonova studie se zaměřuje na tyto tři nejširší rasové skupiny a jeho studie se nezabývá menšími populacemi, jako jsou negritoidní obyvatelé jihovýchodní Asie nebo australští domorodci. V knize jsou použity průměry ze stovek studií, moderních i historických, které tuto zákonitost dokládají. Kniha vyrostla z jeho dřívějšího příspěvku Evoluční biologie a dědičné znaky (s odkazem na rozdíly mezi orientálními bělochy a černochy), který byl přednesen na Symposiu o evoluční teorii, ekonomii a politických vědách na výročním zasedání AAAS (San Francisco, Kalifornie, 19. ledna 1989).
Kniha tvrdí, že ze tří ras, jimiž se zabývá (negroidi, kavkazoidi a mongoloidi), mají mongoloidi v průměru nejvyšší IQ a největší historickou civilizovanost (viz rasa a inteligence), nejnižší kriminalitu, nejvyšší sociální organizovanost, nejvíce pracují, jsou nejméně promiskuitní, nejméně agresivní a nejvíce introvertní, mají největší velikost mozku, nejnižší poměr dvojčat a narozených dětí, nejpomalejší tempo dospívání, největší investice rodičů do výchovy dětí, nejnižší míru pohlavně přenosných chorob, nejdelší délku života, největší duševní stabilitu, nejméně testosteronu, nejmenší penisy, vagíny a nejmenší sekundární pohlavní znaky, jako jsou prsa a hýždě. Kniha tvrdí, že negroidi jsou na všech těchto stupnicích v průměru na opačném konci a kavkazoidé se řadí mezi mongoloidy a negroidy, ale blíže k mongoloidům. Rushton dále dospěl k závěru, že
„tato uspořádaná třístupňová hierarchie ras… měla své kořeny nejen v ekonomických, kulturních, rodinných a jiných silách prostředí, ale také v mnohem větší míře, než by se mohlo zdát z mainstreamových společenských věd, v dávných, evolučních genech. Dědičnost neboli přirozenost… byla stejně důležitá jako prostředí nebo výchova, často dokonce důležitější.“
Rushton a Ankney (2000, obr. 4) vynesli do grafu lebeční kapacity a přibližnou dobu evolučního vzniku tří hlavních lidských ras spolu s lebkami některých evolučních předků člověka (výše).
Dávný evoluční původ tříúrovňové hierarchie, kterou Rushton podle svého tvrzení objevil, má podle něj kořeny v pořadí, v jakém se každá ze tří hlavních ras oddělila od hlavního kmene lidského evolučního stromu, a tato první, druhá a třetí chronologická posloupnost je zodpovědná za konzistentní globální vícerozměrný vzorec tří ras. S odvoláním na genetické výzkumy v rámci hypotézy africké Evy a teorie Out of Africa dospěl Rushton k závěru, že negroidi se rozvětvili jako první (před 200 000 lety), kavkazoidé jako druzí (před 110 000 lety) a mongoloidé jako poslední (před 41 000 lety), a tvrdí, že v průběhu celé evoluce se starobylejší formy života (tj.rostliny, bakterie, plazi) jsou geneticky primitivnější a méně vyvinuté než novější formy života (tj. savci, primáti, lidé) a mnohem menší rasová variabilita v rámci lidského druhu je v souladu s tímto trendem. „Jednou z teoretických možností,“ řekl Ruston, „je, že evoluce je postupná a že některé populace jsou vyspělejší než jiné.“ Rushton se domnívá, že pokročilejší organismy [Jak odkazovat a odkazovat na shrnutí nebo text] vyvinuly reprodukční strategii K (méně potomků, více rodičovské péče) a méně vyvinuté organismy vyvinuly strategii r (více potomků, méně rodičovské péče) a že konzistentní rasový vzorec znaků, který podle něj objevil, lze parsimonisticky vysvětlit pomocí stupnice r/K. Domnívá se také, že výzvy k přežití, jako je udržení tepla, budování přístřeší a oblečení, lov a skladování potravy v chladném arktickém prostředí, v němž se vyvinuli mongoloidi a v menší míře kavkazoidi, selektovaly na vyšší inteligenci, sociální řád a stabilitu rodiny ve srovnání s africkým prostředím, v němž se vyvinuli negroidi.
Rushton považoval svou teorii za globální a v roce 1989 vyslovil dvě předpovědi o vývoji světových dějin. Za prvé se dalo očekávat, že orientální populace předstihnou převážně kavkazoidní obyvatelstvo západního světa, a za druhé, že národy převážně subsaharské Afriky budou vzhledem k jejich údajnému statistickému sklonu k sexuální aktivitě a sociálnímu chaosu postiženy zejména AIDS.
Ačkoli Rushton uznává socioekonomické a kulturní faktory, domnívá se, že jsou spíše produktem než příčinou rozdílů, které popisuje, jako například skutečnost, že „negroidní“ Američané mají vyšší úmrtnost než bílí Američané nebo že mnoho afroamerické mládeže přijalo kulturu antiintelektualismu. Rushton sice připouští alternativní interpretace, ale domnívá se, že tak rozmanitý soubor celosvětových dat nejelegantněji vysvětluje jeho teorie r-K. Rushton sice souhlasí s tím, že současné sociální a ekonomické trendy samozřejmě matou jím popisované údaje v rámci určitého času a místa (například Ameriky 20. století), tvrdí však, že existuje konzistence chování ras po celém světě a v průběhu světových dějin, spolu s anatomickými analogiemi, jako je hmotnost mozku a velikost penisu, a považuje to za důkaz dávné evoluční hierarchie zprostředkované geny.
Populární vědecký komentátor David Suzuki protestoval proti Rushtonovým rasovým teoriím a vystoupil proti němu v živě vysílané televizní debatě na Univerzitě Západního Ontaria. „Ve vědě se vždy budou vyskytovat Rushtoni,“ řekl Suzuki, „a my musíme být vždy připraveni je vykořenit!“. Kritici Rushtona obviňují z propagace nového eugenického hnutí a zastánci eugeniky jej otevřeně chválí.
Poté, co Hermann Helmuth, profesor antropologie na Trentské univerzitě, hromadně rozeslal profesorům psychologie, sociologie a antropologie v Severní Americe brožuru založenou na jeho rasových dokumentech, řekl: „Je to svým způsobem osobní a politická propaganda. Jeho vědecký výzkum nemá žádný základ.“
Od roku 2002 je Rushton prezidentem kontroverzního fondu Pioneer Fund, jehož cílem je „podporovat vědecké studium dědičnosti a lidských rozdílů“. Rushtonova práce získala od roku 1981 od tohoto fondu granty v celkové výši přes 1 milion USD.
Rushton byl někdy kritizován za používání slova „orientální“, zatímco většina Severoameričanů používá termín „asijský“. Od devadesátých let 20. století zahájili asijsko-američtí aktivisté kampaně, které mají zabránit používání slova „orientální“ s tím, že tento výraz má urážlivé konotace. Ve Velké Británii se však tento termín běžně používá nepejorativně pro označení lidí čínského, japonského nebo korejského původu, protože výraz „Asiat“ tam historicky označoval lidi z indického subkontinentu.
Někteří vědci se Rushtona zastali, například harvardský biolog E. O. Wilson, který řekl:
Myslím, že Phil je poctivý a schopný badatel… Základní Rushtonova úvaha je solidní evoluční úvaha; to znamená, že je logicky správná. Kdyby viděl nějakou zjevnou geografickou variabilitu u jiného než lidského druhu – například u druhu vrabce nebo krahujce -, nikdo by ani nemukl.“ [Jak odkazovat a odkazovat na shrnutí nebo text].
Psycholog a stipendista fondu Pioneer Arthur Jensen řekl:
Tato brilantní kniha je nejpůsobivější teoreticky podloženou studií… psychologických a behaviorálních rozdílů mezi hlavními rasovými skupinami, s jakou jsem se ve světové literatuře na toto téma setkal. [Jak odkazovat a odkazovat na shrnutí nebo text]
Hans Eysenck z Londýnské univerzity, stipendista Pioneer Fund, řekl:
Profesor Rushton je všeobecně známý a uznávaný pro neobvyklou kombinaci důkladnosti a originality své práce….Málo lidí, kteří se zabývají pochopením problémů spojených s rasou, si může dovolit přehlédnout tuto zásobárnu dobře integrovaných informací, které dávají vzniknout pozoruhodné syntéze [Jak odkazovat a odkazovat na shrnutí nebo text].
Richard Lynn, stipendista Pioneer Fund, psycholog a zástupce šéfredaktora časopisu Mankind Quarterly, napsal:
Pokud je to spravedlivé, měl by obdržet Nobelovu cenu [Jak odkazovat a odkazovat na shrnutí nebo text].
Christopher Brand, stipendista fondu Pioneer, řekl:
Média a dokonce i samotní vědci se mohou ohrazovat a mlžit, jak chtějí, ale jejich oblíbené „postmoderní“ předstírání, že nic takového jako rasa neexistuje, vypadá čím dál hloupěji.[Jak odkazovat a odkazovat na shrnutí nebo text]
Psycholog a výzkumník v oblasti mírových studií David P. Barash ve své odborné recenzi napsal:
Nevím, co je horší, zda Rushtonovy vědecké nedostatky, nebo jeho zjevný rasismus. […] Rushton má alespoň teorii, a to r- a K-selekci. Stručně řečeno, tvrdí, že ´Negroidi´ jsou relativně r-selektovaní, ´Mongoloidi´ K-selektovaní a ´Kaukazoidi´ jsou mezi nimi. Všechny rasové rozdíly pak vycházejí z tohoto velkého vzorce, od rozdílů v anatomii pohlavních orgánů, přes reprodukční režimy až po IQ atd. Poukazuje dokonce na častější výskyt dětí s nízkou porodní váhou u černých Američanů, což jsou údaje, které nesporně odpovídají režimu r-selekce, ale které lze přičíst také špatné výživě a nedostatečné prenatální péči, a které mají nikoli náhodou další důsledky pro chování, v neposlední řadě IQ. […] Domnívám se, že r- a K-selekce má ve skutečnosti určitý význam pro změny v lidském chování, zejména pro tzv. demografický přechod, kdy ekonomický rozvoj charakteristicky vede ke snížení velikosti rodiny a navíc k větší závislosti na různých vlastnostech typu „K“. Jedná se však o celolidský jev, pružnou adaptivní reakci na změněné podmínky prostředí, kdy se snižuje úmrtnost a zvyšuje se výdělek spojený se soustředěním rodičovských investic do menšího počtu potomků […] Rushton ovládá r- a K-selekci jako Prokrustovo lože a dělá, co může, aby mu dostupná data seděla […]. Špatná věda a virulentní rasové předsudky kapou jako hnis téměř z každé stránky této opovrženíhodné knihy.“
Humanitní pedagog Dr. Barry Mehler napsal o Rushtonovi kritický článek, v němž uvedl:
„Rushtonovy teorie jsou bizarní směsicí antropometrismu devatenáctého století a eugeniky století dvacátého. Ačkoli neexistují žádné důkazy prokazující rozdílnou velikost lebek mezi jednotlivými rasami, Rushton se odvolává na studie genetické vzdálenosti Allena Wilsona z Kalifornské univerzity a tvrdí, že Afričané mají menší mozky a jsou primitivnější než běloši a orientálci, kteří se vyvinuli, aby se vyrovnali s náročnějším severním klimatem. Wilson k tomu řekl: „Zkresluje naše zjištění. Ty „ukazují, že Asiaté jsou moderním Afričanům stejně blízce příbuzní jako Evropané“. Na otázku, zda vůbec ví o nějakém antropologickém důkazu, který by mohl Rushtonovo tvrzení podpořit, odpověděl: „O žádném takovém důkazu nevím. To tvrzení mě šokuje a děsí“.
Dr. Marcus W. Feldman , populační biolog ze Stanfordské univerzity a uznávaná autorita v oblasti teorie r/K selekce, tvrdí, že r/K je „absolutně nepoužitelná“ pro rozdíly mezi lidmi.