Bratranci

V genealogii je bratranec příbuzný, jiný než předek nebo potomek, který má společného předka. Termín bratranec je často používán konkrétněji pro označení prvního bratrance, dítěte něčí tety nebo strýce. I když se používá obecnější smysl, termín se zřídka používá pro sourozence, sourozence předků nebo potomky sourozenců, protože pro takové vztahy se používá více běžných termínů (např. bratr, sestra, teta, strýc, synovec, neteř).

Sestřenicový graf neboli tabulka příbuzenství je graf, který identifikuje příbuzenské vztahy pomocí posledního společného předka jako referenčního bodu. Protože všichni lidé sdílejí společného předka, mají příbuzenský vztah libovolní dva jedinci – s výjimkou případu, kdy jeden z rodičů jedince je společným předkem, v takovém případě se používá jiný soubor terminologie – matka, neteř, strýc, bratr a tak dále. Všimněte si, že tento graf implicitně řadí příbuzenské vztahy na základě společného předka, což je žebříček, který nemusí platit pro všechny kultury. Některé kultury silně rozlišují mezi adoptivními a biologickými rodiči nebo mezi staršími a mladšími sourozenci; ani jeden rozdíl se zde neodráží, i když i v angličtině mohou být takové složitosti vyjádřeny pomocí objasňujících přídavných jmen a jiných modifikátorů. Naopak některé kultury nerozlišují mezi pokrevními vztahy a příbuzenskými vztahy manželstvím; tento graf dokonce ani nezahrnuje ty druhé.

Rodinný strom zobrazující vztah každé osoby k oranžové osobě

Tento diagram rodokmenu ukazuje vztah každého člověka k oranžové osobě, přičemž bratranci jsou vybarveni zeleně. Když se o někom mluví jako o bratranci, používají se dodatečná modifikující slova, která objasňují přesný vztah mezi těmito dvěma lidmi. Například první a druhý bratranec používají řadová čísla, která určují počet generací mezi jednotlivci a společným předkem. Příklady dodatečných modifikujících frází zahrnují „první bratranci jednou odstraněni“, „dvojitě první bratranci“ a „polovičně první bratranci“.

Název sestřenice není určen sebou samým, ale je vždy určen generační úrovní jedince, který má k předkovi nejblíže společný vztah. Sestřenice je vlastně popis vztahů tří jedinců mezi sebou. Oneself, bratranec a předek jsou společní. Následující předpokládá, že neexistují dva první bratranci:

Krok 1: Chcete-li zjistit, zda jsou dva lidé bratranci z prvního, druhého nebo třetího kolena, počítejte generace zpět k jejich společnému předkovi. Například je-li společným předkem něčí babička, jsou to dvě generace. Je-li to něčí prababička, jsou to tři generace.

Krok 2: Vezměte si nejbližšího potomka společného předka. Je-li například jeden z bratranců pra-pravnouče (čtyři generace) a druhý je vnoučetem, vezměte zatím v úvahu jen vnouče.

Doporučujeme:  Korelace mezi genem a prostředím

Krok 3: Je-li nejbližším potomkem společného předka vnouče (dvě generace), jsou bratranci bratranci z prvního kolena, jsou-li tři generace, z druhého kolena a tak dále.

Krok 4: Pokud jsou oba bratranci odděleni od společného předka stejným počtem generací, neexistuje žádné „odstraněné“. Pokud se liší počet generací od společného předka, je tento rozdíl počet „odstraněných“.

Například, pokud je někdo vnoučetem (2 generace od) společného předka a jeho bratranec je pra-pra-vnoučetem (4 generace od) společného předka, pak jeden a jeden bratranec jsou první bratranci dvakrát.

Všimněte si, že výše uvedený systém je symetrický; pokud osoba A je druhý bratranec osoby B, poté osoba B je druhý bratranec osoby A, i když vztah mezi nimi není symetrický (protože ti dva nejsou ze stejné generace).

Všimněte si také, že velká část této terminologie je variabilní; například mnoho slovníků uvádí „dítě z prvního bratrance“ jako sekundární význam pro termín druhý bratranec (primární význam je „dítě z prvního bratrance rodiče“).

Sestřenice z prvního kolene a sestřenice z druhého kolene

Obecně platí, že příbuzenství jednoho s druhým je určeno spojením pouze jednoho rodiče s jedincem v biologické rodině tohoto rodiče. Ale příbuzenství jednotlivce s jiným jedincem může být určeno spojením přes oba rodiče. Tito bratranci jsou biologicky spojeni s mateřským i otcovským rodokmenem a toto příbuzenství se označuje jako bratranec z prvního kolene. Jiným pojmem jsou bratranci z obou stran. Takoví bratranci mají dvojnásobnou příbuznost než obyčejní bratranci a jsou stejně příbuzní jako nevlastní sourozenci.

Pokud dvojice sourozenců z jedné rodiny tvoří dvojici se sourozenci z jiné rodiny, pak děti z těchto dvou párů budou mít dvojí sestřenici z prvního kolene. Již automaticky by byly sestřenicemi z prvního kolene, protože jsou dětmi jednoho ze sourozenců svého rodiče, ale v tomto případě jsou dětmi sourozence své matky také děti sourozence svého otce, a jsou tedy dvojitými sestřenicemi z prvního kolene.

Kdykoli dva sourozenci z jedné rodiny tvoří pár se dvěma sourozenci z jiné rodiny (bez ohledu na pohlaví kteréhokoli ze sourozenců), potomky těchto dvou párů budou dva první bratranci a sestřenice. Místo 12,5% příbuznosti, kterou spolu sdílejí první bratranci a sestřenice, sdílejí dva první bratranci a sestřenice 25% příbuznosti. Pokud jednovaječná dvojčata vytvoří pár s odpovídajícím členem jiné sady jednovaječných dvojčat, děti těchto dvou párů, i když právně (dvojitě) první bratranci a sestřenice by spolu byli geneticky tak blízce spřízněni, jako by mezi sebou byli plnoprávní sourozenci dvojčat.

Doporučujeme:  Hinduismus

Někdy se děti z těchto svazků nazývají bratranci-sourozenci, bratranci-bratři nebo bratranci-sestry.

Všimněte si, že nedošlo k žádnému incestu, který by vytvořil tato blízká příbuzenství.

Nevlastní sourozenci mají společného jen jednoho rodiče. Extrapolace, pokud jeden z Janových rodičů a jeden z Mariiných rodičů jsou nevlastní sourozenci, pak John a Mary jsou nevlastní bratranci. Nevlastní sourozenci každého z jejich rodičů by byla jejich nevlastní teta nebo nevlastní strýc, ale tyto pojmy jsou sice technicky správné, ale v praxi se používají jen zřídka. I když by nebylo neobvyklé slyšet o nevlastním bratrovi nebo nevlastní sestře jiného, jak je popsáno, v běžném používání by člověk jen zřídka slyšel o nevlastním bratranci nebo nevlastní tetě druhého, jak je popsáno, a místo toho by je slyšel popisovat jednoduše jako bratrance nebo tetu druhého. Nevlastní bratranci by se dělili o 6,25% příbuzenství.

Polovina bratranců a sestřenic z prvního kolene sdílí 1 prarodiče. Sestřenice z prvního kolene sdílí 2 prarodiče. Dvojice bratranců a sestřenic z prvního kolene sdílí 4 prarodiče. Pokud by sourozenci měli děti se souborem sourozenců z prvního kolene, bratranci a sestřenice by sdíleli 3 prarodiče a jejich příbuznost by byla 18,75%.

Níže uvedený graf pomáhá vysvětlit vztahy mezi bratranci.

Převažuje nejužší vztah – všimněte si, že příbuzenství se nepočítá mezi jednotlivci, když je jeden potomek druhého, například dva jedinci se nenazývají bratranci, pokud jsou jakéhokoli stupně prarodiče, rodiče a dítěte. Také příbuzenství se nepočítá mezi jednotlivci jakéhokoli stupně vztahu teta/strýc a synovec/neteř k sobě.

Graf vztahů jako věty

Připomínka: převažuje nejužší příbuzenský vztah – všimněte si, že příbuzenství se nepočítá mezi jednotlivci, když jeden je potomkem druhého, například dva jedinci se nenazývají bratranci, pokud jsou jakýmkoliv stupněm prarodiče, rodiče a dítěte. Také příbuzenství se nepočítá mezi jednotlivci jakéhokoliv stupně příbuzenského vztahu teta/strýc a synovec/neteř.

Podle tohoto vzoru lze určit, že xth bratranec y-krát odstraněny znamená buď z následujících:

Rodinný vztah mezi dvěma jedinci a a b, kde Ga a Gb je počet generací mezi každým jedincem a jejich nejbližším společným předkem, lze vypočítat takto:

Dva lidé sdílející dvojici prarodičů mají x=2 a y=0 a jsou popisováni jako bratranci z prvního kolene.

Pokud x>0 a sdílejí pouze jednoho nejbližšího společného předka namísto dvou, pak se někdy na začátek vztahu přidává slovo „polovina“.

Matematická definice je elegantnější, pokud vždy vyjádříte příbuznost jako uspořádanou dvojici přirozených čísel (x, y), jak je definováno výše. V takovém případě je vztah jednoho k sobě samému (0, 0), vztah mezi rodičem a dítětem je (0, 1) a vztah mezi prarodičem a vnukem je (0, 2). Vztah mezi sourozenci je (1, 0); a mezi tetou/strýcem a synovcem/neteří je (1, 1). Sestřenice z prvního kolene jsou (2, 0). První číslo vyjadřuje, o kolik generací zpět je poslední společný předek obou lidí, zatímco druhé číslo vyjadřuje generační rozdíl mezi oběma lidmi.

Doporučujeme:  Valorizace sociálních rolí

Canon Law Relationship Chart

Alternativní grafy kanonického práva

Další vizuální graf používaný při určování právního vztahu mezi dvěma lidmi, kteří sdílejí společného předka (krev), je založen na tvaru diamantu a je obvykle označován jako Canon Law Relationship Chart.

Graf se používá tak, že se do horního prostoru uvnitř grafu ve tvaru kosočtverce umístí „společný prapůvodce“ (osoba, z níž oba lidé sestupují) a poté následuje každá čára po vnějším okraji grafu. Po dosažení konečného místa podél protilehlého vnějšího okraje pro každého člověka je vztah určen následováním této čáry směrem dovnitř k bodu, kde se čáry protínají. Informace obsažená ve společném „průsečíku“ definuje vztah.

Pro jednoduchý příklad, na obrázku vpravo, pokud by dva sourozenci chtěli použít graf k určení svého vztahu pomocí grafu vpravo, jejich společní rodiče by byli umístěni na nejvyšší pozici a každému dítěti by byl přidělen prostor pod a podél vnější strany grafu. Poté, po mezerách směrem dovnitř, by se oba setkali v diamantu „bratr (sestra)“. Pokud by jejich děti chtěli určit svůj vztah, následovali by cestu stanovenou jejich rodiči, ale sestoupili by o další krok níže podél vnější strany grafu (což ukazuje, že jsou vnuky „společného prapředka“; po linii respektu směrem dovnitř, by se zastavili v prostoru označeném „1. bratranec“. V případech, kdy jedna strana sestupuje po vnější straně diamantu dále než druhá strana kvůli dalším generacím vyjmutým z „společného prapředka“, ukazuje následující linie směrem dovnitř jak příbuzenskou hodnost (1. bratranec, 2. bratranec) plus počet případů (generací) „vyjmutých“.

V příkladu uvedeném vpravo jsou uvedeny generace jedna (dítě) až deset (8. pravnuk) od společného prapředka, nicméně formát grafu lze snadno rozšířit tak, aby vyhovoval libovolnému počtu generací potřebných k vyřešení otázky vztahu.