Elektronická účast (též eParticipation a e-Participation) je nedávno vymyšlený termín, který znamená „účast na procesech zapojených do správy a řízení podporovaná IKT“. Procesy se mohou týkat správy, poskytování služeb, rozhodování a tvorby politiky. Elektronická účast tedy úzce souvisí s elektronickou správou a (e-) účastí na správě a řízení. (ICT=Informační a komunikační technologie). Potřeba tohoto termínu se ukázala, protože výhodám a hodnotám citiizen byla v rozvoji elektronické správy často věnována menší pozornost než výhodám a hodnotám poskytovatelů služeb.
Podrobnější definice vidí eParticipaci jako „využívání informačních a komunikačních
technologií k rozšíření a prohloubení politické účasti tím, že umožní občanům
spojit se mezi sebou navzájem a se svými volenými zástupci“ (Macintosh 2006). Tato definice zahrnuje všechny zúčastněné strany v demokratických rozhodovacích procesech a ne
pouze občanské vládní iniciativy shora dolů. eParticipaci lze tedy
považovat za součást eDemokracie, zatímco eDemokracie znamená využívání informačních a komunikačních technologií vládami obecně využívané volenými úředníky, médii, politickými stranami a zájmovými
skupinami, organizacemi občanské společnosti, mezinárodními vládními organizacemi nebo
občany/voliči v rámci kteréhokoli z politických procesů států/regionů, národů,
a místních a globálních komunit (Clift 2003).
Složitost procesů eParticipace vyplývá z velkého počtu
různých oblastí účasti, zapojených zúčastněných stran, úrovně zapojení,
a fází tvorby politiky, které charakterizují výzkum a aplikace (Fraser 2006, s. kapitola 2).
Termín vznikl na počátku 21. století a obecně vychází ze tří vývojových trendů.
Termín participace znamená účast na společných aktivitách za účelem dosažení společného cíle. Zahrnuje obě triviální situace, v nichž má participace hlavně technický význam, „dělání věcí společně“. Například fotbalový tým potřebuje 11 hráčů a tanec často vyžaduje dva nebo více lidí, kteří jednají koordinovaně. Ale participace, i v triviálních situacích, má také aspekt orientovaný na cíl, což znamená, že se jedná o rozhodování a kontrolu. Účastí v politických vědách a teorií řízení se rozumí přímá veřejná účast na politických, ekonomických nebo manažerských rozhodnutích. Tyto dvě věci nejsou zcela odděleny, ale patří do spektra složitosti a kontextu. Když se participace stane komplikovanou, stává se rozhodování nezbytným. Proto je každý participativní proces potenciálně důležitý pro systém pravidel, kterými se řídí činnosti. Z hlediska bodů 2 a 3 výše to znamená, že když se služební procesy stanou složitými, nebude jejich provádění ve všech detailech založeno na politických rozhodnutích, ale také na tom, co je považováno za praktické. Taková rozhodnutí se na mnoha místech přijímají situovaným způsobem. Když se takové praktické činy začnou zavádět do systémů státní správy (e)služby, ovlivní rozhodování, protože mnoho změn bude později těžké provést jednoduše proto, že se exitující postupy zavádějí do systémů IKT a postupů vládních agentur. Existuje mnoho teorií zabývajících se institucionalizací, například teorie struktury, teorie institucí a teorie aktéra-sítě. Všechny tyto teorie se různým způsobem zabývají tím, jak se „způsoby dělání věcí“ etablují nebo odmítají a jak ty, které se etablují, stále více ovlivňují způsoby, kterými „normálně“ věci děláme.
Modely a nástroje pro eParticipaci
V rámci webu 2.0 vznikla řada nástrojů a modelů, které mohou být použity nebo inspirovat návrh architektury pro eParticipation. Zejména „vznik online komunit orientovaných na vytváření užitečných produktů naznačuje, že by mohlo být možné navrhnout sociálně zprostředkovávající technologii, která podporuje spolupráci veřejné správy“ (Kriplean et al. Zachry).
Evropské akce eParticipation
Evropská přípravná akce eParticipace
eParticipation je přípravná akce, která trvá tři roky (2006-2008). EU se ujímá vedení při využívání on-line nástrojů ke zlepšení legislativního procesu pro své občany. eParticipation, která byla zahájena 1. ledna 2007, bude probíhat jako řada propojených projektů, z nichž každý přispívá k většímu povědomí a zapojení občanů do legislativního procesu, a to od prvotního vypracování až po jeho provádění na regionální a místní úrovni.
Jednotlivé projekty se zaměří na zajištění toho, aby legislativní jazyk a proces byl transparentnější, srozumitelnější a přístupnější občanům. Kromě toho budou projekty, které kladou důraz na komunikaci právních předpisů, využívány k posílení a růstu zapojení a přínosu občanů do procesu tvorby a následného provádění právních předpisů.
Dosud bylo financováno 14 projektů . V prvním roce bylo vybráno šest zkušebních projektů a v roce 2007 bylo vybráno dalších sedm zkušebních projektů a také podpůrná akce pro koordinaci a propagaci projektů eParticipation. Aktivně se na nich podílí Evropský parlament, národní parlamenty a místní a regionální orgány. Testují se nejmodernější nástroje IKT, které mají usnadnit psaní právních textů, včetně překladů do různých jazyků, a přípravu pozměňovacích návrhů a také usnadnit vyhledávání a porozumění textů neodborníkům. Nové digitální technologie se využívají také k tomu, aby občané měli snazší přístup k informacím a větší možnost pokusit se ovlivnit rozhodnutí, která ovlivňují jejich život.
Evropské akce eParticipation
Evropská komise nyní zahájila řadu akcí, jejichž cílem je další pokrok v práci na podpoře eParticipace.