Behaviorální modernita je termín používaný v antropologii a archeologii pro označení důležitého milníku ve vývoji moderního člověka. Je to volně definovaný seznam znaků, které odlišují člověka a jeho nedávné předky od žijících primátů i různých fosilních hominidů. Je to bod, kdy homo sapiens začal projevovat svou závislost na abstraktním myšlení a vyjadřovat kulturní tvořivost. Od roku 2004 mnozí datují jeho vznik do doby před 90 000 až 50 000 lety a jeho původ kladou do Afriky (v protikladu k dřívějším tvrzením o jeho evropském původu).
Kulturní univerzálky jsou klíčové prvky, které sdílejí všechny skupiny lidí v celé historii lidstva. Příklady prvků, které lze považovat za kulturní univerzálky, jsou jazyk, náboženství, umění, hudba, manželství, genderové role, tabu incestu, mýtus, vaření, hry a vtipy. Zatímco některé z těchto znaků odlišují homo sapiens od jiných druhů ve stupni artikulace v kultuře založené na jazyce, všechny mají analogie v etologii zvířat. Vzhledem k tomu, že kulturní univerzálky se nacházejí ve všech kulturách včetně některých nejizolovanějších domorodých skupin, vědci se domnívají, že tyto znaky se musely vyvinout nebo byly vynalezeny v Africe před exodem.
Stručnější definice důkazu je behaviorální B: čepele, korálky, pohřby, kostěné nářadí a krása.
Vývoj anatomicky moderních lidí, zejména v anatomii mozku, je většinou považován za předchůdce behaviorální modernity a obecně se má za to, že předchází o desítky tisíc let.
Mohlo by se zdát, že BM předchází jazyku, ale z výše uvedeného výčtu je zřejmé, že se muselo jednat přinejmenším o současný vývoj.