Poruchy motorické řeči jsou třídou poruch řeči, které narušují přirozenou schopnost těla mluvit. Tyto poruchy se liší ve své etiologii založené na integritě a integraci kognitivních, neuromuskulárních a muskuloskeletálních činností. Mluvení je čin závislý na myšlence a načasovaném provedení proudění vzduchu a orální motorické / orální umístění rtů, jazyka a čelisti, které může být narušeno slabostí v ústní muskulatuře (dysartrie) nebo neschopností vykonávat motorické pohyby potřebné pro specifickou produkci zvuku řeči (apraxie). Takové deficity mohou souviset s patologií nervového systému (centrální a / nebo periferní systémy zapojené do motorického plánování), které ovlivňují načasování dýchání, fonace, prosody a artikulace v izolaci nebo ve spojení.
Dysartrie je snížená schopnost motorického plánování voliálních pohybů potřebných pro tvorbu řeči v důsledku slabosti/parézy a/nebo ochrnutí svalstva ústního mechanismu potřebného pro dýchání, fonaci, rezonanci, artikulaci a nebo prosodii.
Apraxie je neschopnost motorického plánování volitelného pohybu pro produkci řeči při absenci svalové slabosti.
Progresivní nefluentní afázie · Sémantická demence · Logopenická progresivní afázie
Porucha sluchového zpracování · Bolest hlavy · Postnazální kapání