V kontextu evoluce mohou být určité znaky nebo alely druhu podrobeny selekci. Při selekci bývají jedinci s výhodnými nebo „adaptivními“ znaky úspěšnější než jejich vrstevníci reproduktivně – to znamená, že přispívají k další generaci více potomků než ostatní. Mají-li tyto znaky genetický základ, selekce může zvýšit prevalenci těchto znaků, protože potomci tyto znaky zdědí po svých rodičích. Je-li selekce intenzivní a trvalá, adaptivní znaky se stávají univerzálními pro populaci nebo druh, o nichž se pak dá říci, že se vyvinuly.
Přirozený výběr je nejznámějším typem výběru podle jména. Chov psů, krav a koní však představuje „umělý výběr“. Někdy se rozlišují také podkategorie přirozeného výběru. Patří mezi ně pohlavní výběr, ekologický výběr, stabilizační výběr, rušivý výběr a směrový výběr (více o nich níže).
K selekci dochází pouze tehdy, jsou-li jedinci populace různorodí ve svých charakteristikách – nebo konkrétněji, liší-li se povahové rysy jedinců s ohledem na to, jak dobře jsou vybaveni k přežití nebo k využití určitého tlaku. Při neexistenci individuální variace nebo jsou-li variace selektivně neutrální, k selekci nedochází.
Výběr přitom nezaručuje, že v populaci převládnou výhodné znaky nebo alely. Díky genetickému driftu se takové znaky mohou stát méně častými nebo vymizet. Tváří v tvář selekci se i tzv. zhoubná alela může stát univerzální pro příslušníky druhu. To je riziko především v případě „slabé“ selekce (např. infekční onemocnění s pouze nízkou úmrtností) nebo malých populací.
Ačkoli se někdy mohou usadit škodlivé alely, selekce může působit „negativně“ i „pozitivně“. Negativní selekce snižuje prevalenci znaků, které snižují schopnost jedinců uspět reproduktivně (tj. jejich způsobilost), zatímco pozitivní selekce zvyšuje prevalenci adaptivních znaků.
V biologických diskusích se někdy říká, že znaky podléhající negativnímu výběru jsou „vybrány proti“, zatímco ty, které podléhají pozitivnímu výběru, jsou „vybrány pro“, jako ve větě Pouštní podmínky vybírají pro toleranci sucha v rostlinách a vybírají proti mělkým kořenovým architekturám.
Výběr je hierarchicky rozdělen na přirozený a umělý výběr. Přirozený výběr je dále rozdělen na ekologický a pohlavní výběr
Aspekty selekce mohou být rozděleny na efekty na fenotyp a jejich příčiny. Efekty se nazývají vzory selekce a nemusí nutně vyplývat z konkrétních příčin (mechanismů); ve skutečnosti každý vzor může vzniknout z několika různých mechanismů. Stabilizace selekce upřednostňuje jedince s mezivlastnostmi, zatímco její opak, rušivý výběr, upřednostňuje jedince s extrémními vlastnostmi; směrový výběr nastává, když vlastnosti leží podél fenotypového spektra a jedinci na jednom konci jsou úspěšnější; a vyvažující výběr je vzor, ve kterém může být upřednostňováno více vlastností.
Odlišné od vzorců výběru jsou mechanismy výběru; například rušivý výběr je často výsledkem disassortativního pohlavního výběru a vyvažující výběr může být výsledkem selekce závislé na frekvenci a nadměrného výběru.