Assonance

Asonance je opakování zvuků samohlásky, které vytváří vnitřní rýmování v rámci frází nebo vět, a společně s aliterací a konsonancí slouží jako jeden ze stavebních kamenů verše. Například ve frázi „Máš rád modrou?“, se ve větě opakuje zvuk /uː/ („o“/„ou“/„ue“) a je asonantní.

Asonance se vyskytuje častěji ve verších než v próze. Používá se v (hlavně moderní) anglicky psané poezii a je důležitá zejména ve starofrancouzštině, španělštině a keltských jazycích.

Stejnojmenný student knihy Willy Russell’s Educating Rita ji popsal jako „špatně se rýmuje“.

Tolkienův omyl je báseň, jejíž metr obsahuje tři sady trojslabičných asociací v každé sadě čtyř řádků.

Asonance může být také použita při tvorbě přísloví, často formou krátké poezie. V oromském jazyce Etiopie si povšimněte použití jediné samohlásky v následujícím přísloví, což je extrémní forma asonance:

V modernějších verších je vystresovaná asonance často používána jako rytmická pomůcka v moderním rapu. Příkladem je písnička Public Enemy ‚Don’t Believe The Hype‘: „Jejich pera a bloky jsem popadl, protože jsem je měl / nejsem závislý, fandím statice / vidím jejich magnetofon a popadl jsem ho / Ne, nemůžeš ho mít zpátky, hloupý králíku“.

Doporučujeme:  Kinezika