Personifikace Episteme v Celsus Library v Ephesu v Turecku.
Řecké slovo επιστήμη nebo episteme je často překládáno jako poznání nebo věda.
Epidemie bych definoval retrospektivně jako strategický aparát, který umožňuje oddělit ze všech možných výroků ty, které budou přijatelné v rámci, nebudu říkat vědecké teorie, ale oblasti vědy, a o kterých je možné říci, že jsou pravdivé nebo nepravdivé. Epidemie je „aparát“, který umožňuje oddělit nikoli pravdivé od nepravdivého, ale to, co může být od toho, co nelze označit za vědecké.
Foucaultovo užití episteme bylo prohlášeno za podobné představě Thomase Kuhna o paradigmatu, jako například Jeanem Piagetem. Existují však rozhodující rozdíly. Zatímco Kuhnovo paradigma je všeobjímající sbírka přesvědčení a předpokladů, které vedou k organizaci vědeckých světonázorů a postupů, Foucaultův episteme se neomezuje pouze na vědu, ale na širší spektrum diskurzu (celá věda sama by spadala pod episteme epochy). Zatímco Kuhnovy posuny paradigmatu jsou důsledkem řady vědomých rozhodnutí vědců sledovat opomíjený soubor otázek, Foucaultovy episteme jsou něco jako ‚epistemologické nevědomí‘ jedné éry; konfigurace znalostí v konkrétním episteme je založena na souboru základních předpokladů, které jsou tak základní pro tento episteme, aby byly neviditelné pro lidi, kteří v něm působí. Navíc se zdá, že Kuhnův koncept odpovídá tomu, co Foucault nazývá tématem nebo teorií vědy, ale Foucault analyzoval, jak by protikladné teorie a témata mohly koexistovat v rámci vědy. Kuhn nepátrá po podmínkách možnosti protichůdných diskurzů v rámci vědy, ale jednoduše po (relativně) invariantním dominantním paradigmatu, kterým se řídí vědecký výzkum (za předpokladu, že jedno paradigma je vždy všudypřítomné, s výjimkou paradigmatického přechodu). Stejně jako Althusser, který čerpá z konceptu ideologie, Foucault jde hlouběji skrze diskurzy, aby demonstroval konstitutivní limity diskurzu, a zejména pravidla umožňující jejich produktivitu. Nicméně Foucault tvrdil, že ačkoliv ideologie může infiltrovat a tvořit vědu, nemusí to dělat: Musí být prokázáno, jak ideologie vlastně tvoří dotyčnou vědu; rozpory a nedostatek objektivity nejsou indikátorem ideologie. Kuhnovy a Foucaultovy představy jsou ovlivněny představou francouzského filozofa vědy Gastona Bachelarda o „epistemologické ruptuře“, stejně jako ostatně Althussera. Judith Butlerová by pojem episteme použila ve své knize Excitable Speech. Po Foucaultovi a Garthu Fowdenovi používá Victoria Nelsonová episteme („stav poznání“) v protikladu k gnosis („proces poznání“; viz také Hermetika a gnosticismus) ve své knize The Secret Life of Puppets.