Ataraxia

Ataraxie (Ἀταραξία „klid“) je řecký termín používaný Pyrrem a Epikurem pro jasný stav, který se vyznačuje oproštěním od starostí nebo jiných starostí.

Pro epikurejce byla ataraxie synonymem jediného možného štěstí. Označuje stav pevného klidu, který vyplývá z toho, že se člověk vyhýbá víře v posmrtný život, nebojí se bohů, protože jsou nám vzdálení a nezajímají se o nás, vyhýbá se politice a nepříjemným lidem, obklopuje se důvěryhodnými a láskyplnými přáteli a hlavně je láskyplným a ctnostným člověkem, hodným důvěry.

Vzhledem k tomu, že člověk nedokáže říci, které smyslové vjemy jsou pravdivé a které falešné, je pro Pyrrhónovce klidem, který vzniká z pozastavení úsudku o dogmatických přesvědčeních nebo o čemkoli, co není zřejmé, a z pokračování v pátrání. Tato zkušenost prý postihla malíře Apella, který se snažil namalovat zpěněné sliny koně. Byl tak neúspěšný, že to ve vzteku vzdal a hodil do média houbu, kterou čistil štětce, čímž vytvořil efekt koňské pěny.

Také stoikové usilovali o duševní klid a považovali ataraxii za něco, co je třeba si přát, a často tento termín používali, ale analogickým stavem, kterého stoický mudrc dosáhl, pro ně byla apatheia neboli absence vášní.

Doporučujeme:  8 toxických věcí, které si lidé říkají ve vztazích