Auriculotemporální nerv je větev mandibulárního nervu, která probíhá s povrchovou spánkovou tepnou a žílou a poskytuje smyslovou innervaci do různých oblastí na straně hlavy.
Auriculotemporální nerv vzniká jako dva kořeny zadního dělení mandibulárního nervu. Tyto kořeny obepínají střední meningeální tepnu (větev pterygoidní části maxilární tepny, která je zase koncovou větví vnější krční tepny). Kořeny se pak sbíhají a tvoří jeden nerv.
Auriculotemporální nerv prochází mediálně do krku dolní čelisti, vydává příušní větve a pak se nadřazeně otáčí, posteriorně k hlavě a před ušní boltec. Pak se kříží přes kořen zygomatického procesu spánkové kosti, hluboko k povrchové spánkové tepně.
Somatosenzorický kořen (superior) vzniká z větví mandibulárního nervu, které procházejí otickým ganglionem bez synapse. Poté tvoří somatosenzorický (supoeriorní) kořen aurikulotemporálního nervu. Oba kořeny se znovu spojí a krátce po rozvětvení sekretomotorových vláken do příušní žlázy (příušní větve) zahrnuje aurikulotemporální nerv výhradně somatosenzorická vlákna, která se asencovala až do povrchové spánkové oblasti. Zásobuje ušní boltec, vnější akustický meatus, vnější stranu bubínkové membrány a kůži v spánkové oblasti.
Parazitympatický kořen (inferiorní) přenáší postgangliová vlákna do příušní žlázy. Tato parasympatická, pregangionová sekrimotorová vlákna pocházejí z glozofaryngeálního nervu (CN IX) jako jedné z jeho větví, menšího petrosálního nervu. Tento nerv synapsuje v otické ganlgii a jeho postgangionová vlákna z dolního, parasympatického kořene aurikulotemporálního nervu. Oba kořeny se znovu spojí a krátce po „sjednocené“ aurikulotemporální větvi se uvolní příušní větve, které slouží jako sekrimotorová vlákna pro příušní žlázu.
Tento nerv, jak to kurzy posteriorly na kondylární hlavu, je často poraněn v temporomandibulární kloubní chirurgie, způsobuje ipsilateral parasthesia auricle a kůže kolem ucha.
I-IV: čichový – optický – oční – trochleární
V: trojklanný: trojklanný ganglion
V1: oční: slzný – frontální (supratrochleární, supraorbitální) – nasociární (dlouhý kořen řasnatého, dlouhý řasnatý, infratrochleární, zadní ethmoidní, přední ethmoidní) – řasnatý ganglion (krátký řasnatý)
V2: maxilární: střední meningeální – v pterygopalatinové fosse (zygomatický, zygomaticotemporální, zygomaticofaciální, sfenopalatinový, zadní horní alveolární)
v infraorbitálním kanálu/infraorbitálním nervu (střední horní alveolární, přední horní alveolární)
na obličeji (dolní palpebrální, vnější nosní, horní labiální, infraorbitální plexus) – pterygopalatinový ganglion (hluboký petrosal, nerv pterygoidního kanálu)
větve distribuce (palatinový, nasopalatinový, faryngeální)
V3: mandibulární: nervus spinosus – střední pterygoid – přední (maseterický, hluboký temporální, bukální, laterální pterygoid)
zadní (auriculotemporální, lingvální, dolní alveolární, mylohyoidní, mentální) – submandibulární ganglion – submandibulární ganglion
VII: obličejový: nervus intermedius – geniculate – vnitřní obličejový kanál (větší petrosal, nerv ke stapediovi, chorda tympani)
na výstupu ze stylomastoid foramen (zadní auricular, digastric – stylohyoid)
na obličeji (temporální, zygomatický, bukální, mandibulární, krční)
VIII: vestibulokochlérní: kochleární (striae medullares, laterální lemniscus) – vestibulární
IX: glossopharyngeal: fasciculus solitarius – nucleus ambiguus – ganglia (superior, petrous) – tympanic – carotid sinus
X: vagus: ganglia (krční, nodose) – Aldermanův nerv – v krku (faryngeální větev, horní hrtanová ext a int, rekurentní hrtan)v hrudníku (plicní větve, jícnový plexus) – v břiše (žaludeční plexus, celiakální plexus, žaludeční plexus)
XI: příslušenství XII: hypoglosální