Boris Petrovič Babkin, M.D., D.Sc, LL.D (rusky Бори́с Петро́вич Ба́бкин
(5. ledna 1877 – 3. května 1950) byl fyziolog ruského původu, který pracoval v Rusku, Anglii a Kanadě.
Babkin vystudoval Vojenskou lékařskou akademii v Petrohradě, v roce 1904 získal titul doktora medicíny. Profesoroval na Novo-Alexandrijském zemědělském institutu a na univerzitě v Oděse, než byl v roce 1922 uvězněn a vyhoštěn z Ruska kvůli své kritice říjnové revoluce.
Poté strávil dva roky v Anglii, pracuje na University College v Londýně pod Ernest Starling, před nástupem Dalhousie University, Nové Skotsko, jako profesor fyziologie.
V roce 1928 se Babkin stal profesorem výzkumu na McGill University v Montrealu, kde strávil zbytek své kariéry. V letech 1940 až 1941 předsedal oddělení fyziologie a po odchodu do důchodu byl pozván, aby se stal vědeckým pracovníkem neurochirurgie Wilderem Penfieldem; tuto pozici zastával až do své smrti v roce 1950.