Filosofie psychologie odkazuje na otázky na teoretických základech moderní psychologie. Některé z těchto otázek jsou epistemologické obavy o metodologii psychologického zkoumání. Například:
Dalšími otázkami ve filosofii psychologie jsou filozofické otázky o povaze mysli, mozku a poznávání a jsou možná běžněji považovány za součást kognitivní vědy nebo filosofie mysli, například:
Od starověku byly otázky, které jsou dnes řešeny v rámci psychologie, začleněny do filozofie a teprve relativně nedávno byl vztah mezi psychologií a filozofií překreslen. Filozofie psychologie je poměrně mladý obor, protože „vědecká“ psychologie – tedy psychologie, která upřednostňuje experimentální metody před introspekcí – začala dominovat psychologickým studiím až koncem 19. století. Jedním z cílů filozofie psychologie je zhodnotit přednosti mnoha různých škol psychologie, které byly a jsou praktikovány. Například kognitivní psychologie používá vnitřní duševní stavy, které by mohly být srovnávány s behaviorismem, a zkoumaly by se důvody pro rozsáhlé odmítání behaviorismu v polovině 20. století.
Vztah mezi filozofií a psychologií nebyl vždy jednoduchý. Například Harre & Secord (1972) napsal:
Když behaviorální vědec čte filozofické spisy, má často pocit, že filozof je dogmatický a svévolný, že uzákoňuje pravdu, místo aby ji nechal na empirickém zkoumání, aby ji objevil. Když filozof čte psychologii, často si myslí, že koncepční základ studie je naivní a špatně zabezpečený a rozvíjený nahodilým způsobem bez adekvátního kritického myšlení, takže empirická práce je vadná, protože je nakonec zmatená a přehlíží odlišnosti, které se mu zdají zřejmé.
Nicméně v posledních letech se rozvinul plodný obousměrný dialog mezi učenci v obou oborech pokrývajících většinu oblastí filozofie.
Témata, která spadají do filosofie mysli, samozřejmě sahají mnohem dál. Například otázky týkající se samotné podstaty mysli, kvalit zkušenosti a konkrétních otázek, jako je debata mezi dualismem a monismem, jsou ve filosofii diskutovány po mnoho staletí.
Filosofie psychologie dnes pozorně sleduje současnou práci prováděnou v kognitivní neurovědě, evoluční psychologii a umělé inteligenci, například se táže, zda lze psychologické jevy vysvětlit pomocí metod neurovědy, evoluční teorie, respektive výpočetního modelování. Ačkoli jsou to všechno úzce příbuzné obory, stále se objevují určité obavy ohledně vhodnosti importu jejich metod do psychologie. Některé takové obavy se týkají toho, zda je psychologie, jako studium jednotlivců jako systémů pro zpracování informací (viz Donald Broadbent), nezávislá na tom, co se děje v mozku (i když se psychologové většinou shodují, že mozek v určitém smyslu způsobuje chování (viz supervenience)), zda je mysl dostatečně „natvrdlá“ na to, aby evoluční výzkumy byly plodné, a zda výpočetní modely mohou dělat něco víc než nabízet možné implementace kognitivních teorií, které nám nic neříkají o mysli (Fodor & Pylyshyn 1988).
S filosofií psychologie souvisí filosofické a epistemologické bádání o klinické psychiatrii a psychopatologii. Filosofie psychiatrie se zabývá především rolí hodnot v psychiatrii: odvozená z filosofické teorie hodnot a fenomenologie, praxe založená na hodnotách je zaměřena na zlepšení a humanizaci klinického rozhodování ve vysoce komplexním prostředí péče o duševní zdraví. Filosofie psychopatologie se zabývá především epistemologickou reflexí o implicitních filosofických základech psychiatrické klasifikace a psychiatrie založené na důkazech. Jejím cílem je odhalit konstruktivní činnost, která je základem popisu duševních jevů.
Albert Einstein ·
Alfred North Whitehead ·
Aristoteles ·
Auguste Comte ·
Averroes ·
Berlínský kruh ·
Carl Gustav Hempel ·
C. D. Broad ·
Charles Sanders Peirce ·
Dominicus Gundissalinus ·
Daniel Dennett ·
Epikuriáni ·
Francis Bacon ·
Friedrich Schelling ·
Galileo Galilei ·
Henri Poincaré ·
Herbert Spencer ·
Hugh of Saint Victor ·
Immanuel Kant ·
Imre Lakatos ·
Isaac Newton ·
John Dewey ·
John Stuart Mill ·
Jürgen Habermas ·
Karl Pearson ·
Karl Popper ·
Karl Theodor Jaspers ·
Larry Laudan ·
Otto Neurath ·
Paul Haeberlin ·
Paul Feyerabend ·
Pierre Duhem ·
Pierre Gassendi ·
Plato ·
R.B. Braithwaite ·
René Descartes ·
Robert Kilwardby ·
Roger Bacon ·
Rudolf Carnap ·
Stephen Toulmin ·
Stolmicismus ·
Thomas Hobbes ·
Thomas Samuel Kuhn ·
Vídeňský kruh ·
W.V.O. Quine ·
Wilhelm Windelband ·
Wilhelm Wundt ·
William of Ockham ·
William Whewell ·
více…
Analýza ·
Analyticko-syntetické rozlišení ·
A priori a a posteriori ·
Umělá inteligence ·
Kauzalita ·
Kommensurability ·
Konstrukce ·
Problém vymezení ·
Vysvětlující síla ·
Fakt ·
Falzifikovatelnost ·
Ignoramus et ignorabimus ·
Induktivní uvažování ·
Ingenuita ·
Dotaz ·
Modely vědeckého bádání ·
Příroda ·
Objektivita ·
Pozorování ·
Paradigma ·
Problém indukce ·
Vědecké vysvětlení ·
Vědecké právo ·
Vědecká metoda ·
Vědecká revoluce ·
Vědecká teorie ·
Testabilita ·
Volba teorie ·
Potvrzovací holismus · Koherentismus · Kontextualismus · Konvencionalismus · Deduktivně-nomologický model · Determinismus · Empiricismus · Fallibilismus · Foundationalismus · Hypoteticko-deduktivní model · Infinitismus · Instrumentalismus · Naturalismus · Positivismus · Pragmatismus · Racionalismus · Přijatý pohled na teorie · Reduktivismus · Sémantický pohled na teorie · Vědecký realismus · Scientism · Scientific anti-realism · Uniformitarianism · Vitalismus · Metafyzika
Epistemologie · Dějiny a filozofie vědy · Dějiny vědy · Dějiny evolučního myšlení · Filozofie biologie · Filozofie mysli · Filozofie umělé inteligence · Filozofie informace · Filozofie vnímání · Filozofie společenských věd · Filozofie životního prostředí · Filozofie psychologie · Filozofie techniky · Filozofie informatiky · Pseudověda · Vztah mezi náboženstvím a vědou · Rétorika vědy · Sociologie vědy poznání ·
Kritika vědy ·Alchymie ·
více…
Portál · Kategorie · Pracovní skupina · Diskuse · Změny