Fusiformní gyrus je součástí spánkového laloku a týlního laloku v Brodmannově oblasti 37. Je také známý jako (přerušovaný) okcipitotemporální gyrus. Fusiformní gyrus se nachází mezi dolním spánkovým gyrem a parahipokampálním gyrem. Laterální a mediální část jsou odděleny mělkým středním fusiformním sulkem.
O funkčnosti této oblasti se stále vedou spory, ale panuje relativní shoda v následujících otázkách:
Někteří vědci se domnívají, že fusiformní gyrus může souviset s poruchou známou jako prosopagnozie neboli slepota na obličej. Výzkum také ukázal, že fusiformní oblast obličeje, oblast uvnitř fusiformního gyru, je silně zapojena do vnímání obličeje, ale pouze do jakékoliv obecné identifikace v rámci kategorie, která se ukazuje jako jedna z funkcí fusiformního gyru. Abnormality fusiformního gyru byly rovněž spojeny s Williamsovým syndromem. Fusiformní gyrus byl také zapojen do vnímání emocí v obličejových podnětech. Jedinci s autismem však vykazují malou nebo žádnou aktivaci fusiformního gyru v reakci na pohled na lidskou tvář.
Zvýšená neurofyziologická aktivita ve fusiformní oblasti obličeje může vyvolat halucinace obličejů, ať už realistické, nebo karikaturní, jak je to vidět u syndromu Charlese Bonneta, hypnagogických halucinací, pedunkulárních halucinací nebo halucinací vyvolaných drogami.
Nedávný výzkum ukázal aktivaci fusiformního gyru během subjektivního vnímání grafémů a barev u lidí se synestézií.
Po dalším výzkumu vědců z MIT se dospělo k závěru, že levý i pravý fusiformní gyrus hrají odlišnou roli, ale následně jsou vzájemně propojeny. Levý fusiformní gyrus hraje roli při rozpoznávání „obličejových“ rysů u objektů, které mohou, ale nemusí být skutečnými obličeji. Zatímco pravý fusiformní gyrus hraje roli při určování, zda rozpoznaný „obličejový“ rys je, či není skutečným obličejem.
V těchto přednáškách, které pro BBC uspořádal neurolog Vilayanur S. Ramachandran v rámci cyklu REITH-lecture, – přednášející často zmiňuje funkčnost FUSIFORM GYRUS:
čelní lalok: precentrální gyrus (primární motorická kůra, 4), precentrální sulcus, horní čelní gyrus (6, 8), střední čelní gyrus (46), dolní čelní gyrus (Brokova oblast, 44-pars opercularis, 45-pars triangularis), prefrontální kůra (orbitofrontální kůra, 9, 10, 11, 12, 47).
temenní lalok: postcentrální sulcus, postcentrální gyrus (1, 2, 3, 43), horní temenní lalok (5), dolní temenní lalok (39-angulární gyrus, 40), precuneus (7), intraparietální sulcus.
týlní lalok: primární zraková kůra (17), cuneus, lingvální gyrus, 18, 19 (18 a 19 pokrývají celý lalok).
spánkový lalok: příčný spánkový gyrus (41-42-primární sluchová kůra), horní spánkový gyrus (38, 22-Wernickeho oblast), střední spánkový gyrus (21), dolní spánkový gyrus (20), fusiformní gyrus (36, 37).
limbický lalok/fornicátní gyrus: cingulární kůra/cingulární gyrus, přední cingulární kůra (24, 32, 33), zadní cingulární kůra (23, 31), istmus (26, 29, 30), parahipokampální gyrus (piriformní kůra, 25, 27, 35), entorhinální kůra (28, 34).
subkortikální/insulární kůra: rhinencephalon, čichový bulbus, corpus callosum, postranní komory, septum pellucidum, ependyma, vnitřní kapsle, corona radiata, vnější kapsle.
hipokampální formace: dentální gyrus, hipokampus, subikulum.
bazální ganglia: striatum (caudate nucleus, putamen), lentiformní jádro (putamen, globus pallidus), claustrum, extremální kapsle, amygdala, nucleus accumbens.
Některé kategorizace jsou přibližné a některé Brodmannovy oblasti pokrývají gyry.