Slyšení hlasů Hnutí je filozofický trend v tom, jak se na lidi, kteří slyší hlasy, pohlíží. Začali s ním Marius Romme, profesor sociální psychiatrie na univerzitě v nizozemském Maastrichtu a Sandra Escherová, vědecká novinářka, kteří začali s touto prací poté, co byli vyzváni hlasovým posluchačem, proč nemohou přijmout realitu její zkušenosti se slyšením hlasů. Prosazují přístup používání technik používaných těmi, kteří se úspěšně vyrovnali se svými hlasy. To může zahrnovat přijetí a vyjednávání s hlasy.
Baker (2000) v OpenMind v přehledu náročných nových výzkumných a praktických iniciativ, rozvíjejících se po celé Evropě, mapuje pokrok dosažený z pohledu hlasového slyšení jako bizarního a nebezpečného směrem k rozpoznání hlasů jako skutečných, smysluplných a vztahujících se k životu lidí. To uznává, že tato zkušenost může být zdrcující a hluboce skličující, ale také, že snaha pochopit jejich význam může být součástí řešení.
V nedávné knize Leudar a Thomas (2000): Voices of Reason, Voices of Insanity (Hlasy rozumu, Hlasy šílenství) shrnuje téměř 3000 let historie hlasového slyšení, včetně historie Sokrata, Schrebera a Janetiny pacientky ‚Marcelle‘, mimo jiné, abychom ukázali, jak jsme posunuli zkušenost ze společensky ceněného kontextu do patologického a očerňovaného. Foucault tvrdil, že tento proces může obecně vzniknout, když je menšinová perspektiva v rozporu s dominantními společenskými normami a přesvědčeními.
Práce Romme a Eschera (1989, 90, 91, 92, ’94, ’97, ’98, ’99) poskytuje velmi potřebný teoretický rámec pro tyto nové iniciativy a poskytuje mnoho podnětů pro svépomocné hnutí v posledních letech. Dokazují:
Romme, (1991, ’98) vyvinul tuto aplikaci s několika studiemi, které ukazují, že slyšení hlasů může být spojeno se vzpomínkami na emocionálně ‚nestrávené‘ události, obvykle spojené s klíčovými vztahy.
Romme et al, (1999) zjišťují, že tyto důležité souvislosti lze řešit pomocí CBT a svépomocných metod.
Romme popisuje třífázový model obnovy.
Alternativa k lékařskému modelu
Hnutí Slyšení hlasů odráží značné rozčarování z lékařského modelu a praktik služeb duševního zdraví ve velké části západního světa.
Brown et al (1998) zjišťuje, že 23% lidí s diagnózou psychotického onemocnění má pozitivní příznaky, které jsou rezistentní vůči medikaci Pouze menšina, zhruba 35% lidí skutečně získává významné výhody z protidrogové léčby (Romme 1999).
Stále více se psychologická literatura při uznání metodologických slabin, špatné prognostické síly, symptomatické variability a obecných slabin, které jsou vlastní diagnostické platnosti termínu ‚Schizofrenie‘, stále více zaměřuje na specifické nebo diskrétní symptomy nebo aspekty s tím spojené (Bentall, 1990).
Došlo tedy k rychlému růstu výzkumu zabývajícího se teorií a léčbou podivných přesvědčení, poruch pozornosti a koncentrace, sebeúcty, rodinných procesů (jako je literatura Expressed Emotion), abychom zmínili jen několik málo, stejně jako „hlasů“. Kromě toho nedávný vývoj v teorii a léčbě posttraumatické stresové poruchy a disociativních stavů nabízí nové poznatky zdůrazňující úzké vazby mezi těžkým traumatem v dřívějším životě a hlasovým sluchem následně spolu s dalšími potenciálně velmi invalidizujícími psychologickými symptomy. Romme et al například uvádějí, že postižení způsobené slyšením hlasů je nějakým způsobem spojeno s předchozím traumatem a zneužíváním (Romme et al, 1998). Podobně v následné studii (Romme et al, 1999) se zjistilo, že tyto důležité souvislosti lze účinně klinicky řešit pomocí směsi psychologické terapie a svépomocných metod.
Romme a Escher (2000) vyvinuli metodu, kterou nazývají „Making sense of voices“, aby prozkoumali problémy v životě hlasového posluchače, které leží u kořenů zážitku slyšících hlasů. Tento přístup byl přijat jako důsledek výsledků studií, které provedli a které podle nich ukázaly, že slyšet hlasy v sobě není příznakem nemoci, ale u většiny lidí je reakcí na těžké traumatické zážitky, které člověka učinily bezmocným a jsou v podstatě jakousi strategií přežití.
Nedávné práce se kromě samotných hlasů zaměřily i na přesvědčení o hlasech. Chadwick, Birchwood and Trower (1996), Chadwick et al (1996) a Bentall (1994) navrhli řadu psychologických teorií pro pochopení zkušeností se slyšením hlasů a přesvědčení s nimi spojených. Chadwick a Birchwood, 1997) uvedli na základě svého kognitivního modelu výrazné snížení hlasového sluchu a s ním spojené potíže.
V zajímavé studii Birchwood et al (2000) nalezl blízké paralely mezi zkušeností podřízenosti hlasy a zkušeností podřízenosti a marginalizace ve společenských vztazích obecně. To naznačuje, že tíseň plynoucí z hlasů nemusí být spojena pouze s charakteristikami hlasu, ale také se společenským a mezilidským přesvědčením založeným na životní zkušenosti.
V literatuře je uvedena i řada dalších psychologických a psychosociálních léčebných přístupů. Ve Slade and Bentall (1988) je uvedena řada psychologických strategií a důkazů podporujících jejich účinnost, pokud jde o zmírnění úzkosti a úzkosti, jakož i o frekvenci a/nebo intenzitu hlasového sluchu.
Nedávný vývoj ve vědecké a psychologické literatuře a popisovaný zde i jinde poskytuje silnou oporu pro tvrzení, že zkušenosti tradičně považované pouze za vedlejší produkty chorobných procesů jsou přístupné výraznému zklidnění prostřednictvím informovaných psychologických a svépomocných zásahů. V rámci toho má díky dlouhodobějšímu procesu uzdravení zvláštní význam úloha vzájemné podpory, společného mluvení a sebezískávání prostředků.
Závěrem lze říci, že stěžejní koncept prosazovaný profesorem Mariusem Rommem, Sandrou Escherovou (2000) a širší členskou základnou hnutí slyšících hlasů spočívá v tom, že slyšící hlasy nejsou v sobě samém známkou nemoci, ale signálem, že existují problémy, často emocionálně zdrcující problémy, které je třeba řešit nebo se s nimi vyrovnat.
Postoj hnutí Slyšení hlasy lze shrnout následovně:
Publikace/články profesora Mariuse Rommeho a Sandry Escher et al:
Romme, M.A.J. & Escher, A.D.M.A.C.: Hearing Voices (1989) Schizofrenia Bulletin
15 (2): 209 – 216
Romme, M.A.J. & Escher, A.D.M.A.C. (1989). Účinky vzájemných kontaktů osob se sluchovými halucinacemi. Perspektiva č. 3, 37-43, červenec 1989
Romme, M.A.J. & Escher, A.D.M.A.C. (1990). Slyšet, ale nevidět. Otevřená mysl č. 49, 16-18,
Romme, M.A.J. & Escher, A.D.M.A.C. (1991). Sense in voices. Open Mind 53, The mental health magazine, 9 November
Romme, M.A.J. & Escher, A.D.M.A.C. (1991).Undire le Voci. Spazi della Menten nr. 8, December 1991 p 3-9
Marius Romme a Sandra Escher: (Eds.), Accepting Voices (1993, druhé
vydání 1998), 258 stran, MIND Publications, Londýn.
Marius Romme a Sandra Escher: Making Sense of Voices – A guide for
professionals who work with voice hearers: (2000) MIND Publications
Články/publikace: Obecné
Christine Assiz, Heard but not seen, Independent on Sunday, 6th January 1991
Baker P.K (1990): Slyším hlasy a jsem za to rád!, Critical Public Health, No. 4, 1990, pp 21-27
Baker P.K (1995) Accepting the Inner Voices, Nursing Times, Vol. 91, No 31, 1995, pp 59-61
Baker PK (1996) Can you hear me, shrnutí výzkumu a praxe, Handsell UK
Barret T.R a Etheridge J.B (1992) Verbal hallucinations in Normals I: People who hear voices
Applied Cognitive Psychology, Vol. 6, s. 379-387
Benthall R.P (1990) The illusion of Reality: a review and integration of psychological research
into psychotic hallucinations, Psychological Bulletin, no. 107, pp. 82-95
Bentall R.P., Claridge G.S. & Slade P.D (1988), Abandoning the Concept of „Schizophrenia“: Some Implications of Validity Arguments for Psychological Research into Psychotic Phenomena
British Journal of Clinical Psychology, Vol.27, pp. 303-324
Bentall R.P., Claridge G.S. & Slade P.D (1989), The Multidimensional Nature of Schizotypal traits: A factor analytic study with normal subjects
British Journal of Clinical Psychology, Vol.?
Benthall R.P., Haddock G. and Slade P.D (1994), Kognitivní behaviorální terapie perzistujících sluchových halucinací: od teorie k terapii, Behaviorální psychoterapie č. 25, s. 51-56
Bentall R.P., Jackson H.J & Pilgrim D. (1988),
Abandoning the concept of „schizofrenia: Some implications of validity arguments for psychological research into psychotic phenomena, British Journal of Clinical Psychology, No. 27, pp. 303 – 324
Bentall R.P., Kaney S & Dewey. M (1991), Paranoia and Social Reasoning: An Attribution Theory Analysis, British Journal of Clinical Psychology, No. 30, pp.13-23
Benthall R.P. a Slade P.D. (1995) Spolehlivost stupnice pro měření dispozic k halucinacím: stručná zpráva, Osoba. Individ. Rozl. Svazek 6, č. 4, s. 527-529
Lisa Blackman: Slyšení hlasů, Embodiment a zkušenosti (2001), Free Association Books, Londýn
Richard Bentall & Gillian Haddock: Kognitivní behaviorální terapie pro
přetrvávající sluchové halucinace, (1990) Behaviour Therapy 25: 51 – 66;
Coleman R and M. Smith: Victim to Victor: working with voices (1997)
Handsell, Gloucester, UK
Cullberg J., (1991) uzdravení versus nezotavení pacienti se schizofrenií mezi těmi, kteří podstoupili intenzivní psychoterapii, Acta Psychiatr Scand. Vol. 84, pp.242-245
Julie Downs, (Ed), (2001) Starting and Supporting Voices Groups: A Guide to setting up and running support groups for people who hear voices, see visions or experience tactile or other sensations. Hearing Voices Network, Manchester, England
Julie Downs, (Ed), (2001), Coping with Voices And Visions, Průvodce pomáhající lidem, kteří zažívají slyšení hlasů, vidění vizí, hmatových či jiných vjemů, Hearing Voices Network, Manchester, Anglie
Eaton W.W., Romanoski A., Anthony J.C., Nestadt G. (1991) Screening na psychózu v běžné populaci s vlastním reportážním rozhovorem, Journal of Nervous and Mental Disease, No. 179, pp 689-693
Falloon I.R.H. and Talbot R.E. (1981) Persistent hearing hallucinations: coping mechanisms and implications for management, Psychological Medicine, No.11, pp. 329-339
John Freedland (1995), Slyšení je věřící, The Guardian (UK Newspaper), 22. dubna
Mike Grierson (1991), A Report on the Manchester Hearing Voices Conference Listopad 1990
Hearing Voices Network
Haddock G., Benthall R.P a Slade P. (1996), Psychologická léčba sluchových
halucinací, soustředění nebo rozptýlení? pp. 45-71 in Cognitive, Behavioural Interventions with Psychotic Disorders Routledge, London Therapy, Eds. Haddock G. and Slade P
Haddock G., Bentall R.P. a Slade, P.D.: Psychologická léčba chronických
sluchových halucinací: dvě případové studie (1993) Behaviorální a kognitivní
Psychoterapie 21: 335 – 46;
Leudar and P. Thomas: Guidelines for Establishing Pragmatic Aspects of
Voices – Voice Hearer Talk (1994) Manchester: Department of Psychology,
University of Manchester
I Leudar, P. Thomas and M. Johnston: Self monitoring in speech production:
effects of verbal hallucinations and negative symptoms (1994) Psychological
Medicine
I Leudar, P. Thomas, D. McNally a A. Glinsky: Co mohou hlasy dělat se
slovy? Pragmatika slovních halucinací (1997)Psychologická medicína
Ivan Leudar a Philip Thomas: ‚Voices of Reason, Voices of Insanity –
Studies of Verbal Hallucinations‘ (2000)
publikováno Routledge/Psychological Press.
Lineham T., (1993), Hearing is Believing, New Satatesman and Society, 26.3.93, s. 18-19
Lockhart A. R. (1975)
Mary’s Dog is an Ear Mother: Listening to the Voices of Psychosis, Psychological Perspectives Vol. 6, No 2, pp.144-160
Miller L.J., O’Connor R.N & DiPasquale T., (1993), Postoje pacientů k halucinacím
American Journal of Psychiatry, Vol. 150, č. 4, s. 584-588
Posey T.B. and Losch M.E. (1984), sluchové halucinace slyšení hlasů u 375 normálních subjektů Imagination, Cognition and Personality, vol 3, no.2, pp. 99-113
Rector and Seeman (1992) Auditory Hallucinations in Women and Men, Schizophrenia Research, vol 7, pp. 233- 236
T.R. Sarbin (1990), Towards the Obsolescence of the Schizophrenia Hypothesis, The Journal of Mind and Behaviour, vol. 11. No.3/4, pp. 259-283
Siegel, Ronald: Fire in the Brain: Clinical Tales of Hallucination
Dutton Books New York 1992
Sidgewick H.A. (1894)Report on the census of hallucinations, Proceedings of the Society of Psychical Research, No. 26, pp. 25-394
Slade P.D. (1993) Models of Hallucination: from theory to practice in David, A..S and Cutting, J. (Eds.) The Neuropsychology of Schizophrenia; Earlbaum, London
Slade P.D. a Bentall R.P. (1988) Sensory Deception; k vědecké analýze halucinací Croom Helm, London
Lynn Stephens, George Graham , When Self-Consciousness Breaks: Alien Voices and Inserted Thoughts (Philosophical Pychopathology Series) by Hardcover – 200 stran (květen 2000) Bradford Books; ISBN 0-262-19437-6
Tarrier N., Harwood S., Yusupoff L., Beckett R. & Baker A. (1990), Coping Strategy Enhancement (CSE): Method of Treating Residual Schizophrenic Symptoms
Behavioural Psychoterapie, No.18, pp. 283-293
Tien A.Y. (1991) Distribuce halucinací v populaci Sociální psychiatrie a
Psychiatrická epidemiologie, č.26, s. 287-292
Tiihonen, Hari, Naukkarinen, Rimon, Jousimaki a Kajola (1992) Modified Activity of Human Auditory Cortex during Auditory Hallucinations, American Journal of Psychiatry, vol. 149, č. 2, s. 225-257
John Watkins: Slyšení hlasů – společná lidská zkušenost: publikováno v roce 1998
nakladatelství Hill of Content Publishing, Melbourne, Austrálie, ISBN 0-85572-288-6
Yusopoff a Tarrier N. (1996) Coping strategy enhancement for persistent hallucinations and delusions, pp. 86-103, in Cognitive, Behavioural Interventions with Psychotic Disorders,
Routledge, London Therapy, Eds. Haddock G. and Slade P