Kognitivní terapie je forma psychoterapie, jejímž cílem je pomoci lidem změnit jejich *předpoklady, postoje, přesvědčení, kognitivní předsudky, kognitivní styl, očekávání, vnímání a myšlení atd. na základě toho, že tyto psychologické a kognitivní prvky mohou způsobit, nebo udržovat psychické problémy a duševní poruchy. Změnou chybných vzorců myšlení,a zkresleným vnímáním ‚reality‘ se předpokládá, že chování, myšlenky a pocity lidí se vhodněji přizpůsobí jejich situaci a budou se těšit zlepšenému duševnímu zdraví.
Takže například tendence k přemítání o negativních myšlenkách může být spojena s depresí. Podněcováním lidí, aby trávili méně času přemýšlením tímto způsobem a aby přijímali pozitivnější přesvědčení o světovém zjištění naznačují, že jejich nálada může být zlepšena.
Rozdíl mezi kognitivní terapií a kognitivně behaviorální terapií je jedním z důrazů. V pozdějším období je kladen přímější důraz na chování jako na objektivnější měřitelná kritéria pro měření změn. I když v praxi se přístupy do značné míry překrývají.
Kognitivní rehabilitace je aplikace kognitivních principů, které pomáhají lidem terapeuticky překonat kognitivní deficity v důsledku poškození mozku, stárnutí atd.
Zaměření kognitivní terapie
Důraz kognitivní terapie je kladen na řešení problémů, které vyplývají z: