Lidský stav

Lidský stav zahrnuje souhrn prožitku lidského bytí a žití lidských životů. Jako smrtelné entity existuje řada biologicky určených událostí, které jsou společné většině lidských životů a některé jsou nevyhnutelné pro všechny. Trvalým způsobem, jakým lidé reagují na tyto události nebo se s nimi vyrovnávají, je lidský stav. Pochopení přesné povahy a rozsahu toho, co je míněno lidským stavem, je však samo o sobě filozofickým problémem.

Tento termín se používá také v metafyzickém smyslu, k popisu radosti, hrůzy a dalších pocitů nebo emocí, které jsou spojeny s bytím a existencí. Lidé si ve zdánlivě superlativní míře mezi všemi živými věcmi uvědomují plynutí času, dokáží si vzpomenout na minulost, představit si budoucnost a uvědomují si vlastní smrtelnost. Pouze o lidských bytostech je známo, že si kladou otázky týkající se smyslu života mimo základní potřebu přežití nebo povahy existence mimo to, co je empiricky zřejmé: Jaký je smysl existence? Proč jsem se narodil? Proč jsem tady? Kam půjdu, až zemřu? Lidský boj o nalezení odpovědí na tyto otázky – a samotný fakt, že si je můžeme představit a položit si je – je to, co definuje lidský stav v tomto smyslu tohoto termínu.

Ačkoli tento termín mohl získat popularitu díky filmové trilogii The Human Condition (Lidský stav), kterou režíroval Masaki Kobayashi a která zkoumala tyto a související pojmy, snaha porozumět lidskému stavu se datuje od prvních pokusů lidí porozumět sobě samým a svému místu ve vesmíru.

Univerzální nebo běžné akce

Lidé si mohou do určité míry uvědomovat tyto události. Různé kultury přistupují k těmto událostem různými způsoby. Mnoho náboženství a filozofií se pokouší dát lidskému údělu smysl. Lidský úděl je ústředním tématem mnoha literatury, dramatu a umění.

Doporučujeme:  Světová zdravotnická organizace

Lidský stav je předmětem studijních oborů jako sociologie, antropologie a demografie.

Ve většině vyspělých zemí přineslo zlepšení v medicíně, vzdělávání a veřejném zdraví za posledních několik set let výrazné změny v lidském stavu, s prodloužením průměrné délky života a demografie (viz demografický přechod). Pravděpodobně jednou z největších změn byla dostupnost antikoncepce, která změnila sexuální život lidských bytostí, zejména žen, a postoj k sexualitě. I tehdy tyto změny pouze mění detaily lidského stavu. V některých nejchudších částech světa se lidský stav za ta staletí změnil jen málo.

Některá hnutí jako transhumanismus mají za cíl radikálně změnit lidský stav. Jiní myslitelé, jako Enrico Fermi, popírají, že by se lidská povaha v průběhu času radikálně změnila.

Negativní užití termínu