V biologii a evolučních výpočtech je lokus pevná pozice genu nebo jedné z jeho alel (nebo jiné významné sekvence) na chromozomu. Uspořádaný seznam lokusů známých pro určitý genom se označuje jako genetická mapa. „Mapování“ je proces určení lokusu pro určitý rys.
Lokus může být obsazen kteroukoli z alel genu. Diploidní nebo polyploidní buňky jsou buď homozygotní (mají stejnou alelu na lokusu na všech chromozomech), nebo heterozygotní (mají různé alely na lokusu).
Chromozomální lokus genu může být dán jako „6p21.3“. Zde je číslo chromozomu 6 a písmeno p značí, že pozice je na jeho krátkém (petit ve francouzštině) rameni.
Písmeno q se používá pro dlouhé rameno chromozomu. Čísla následující za písmenem udávají pozici na rameni. Když jsou chromozomy vhodně obarveny, mají
při pohledu pod mikroskopem pruhovaný vzhled a
každý z pruhů je očíslován, začíná 1 pro pásmo nejblíže centromeře.
Podpruhy a sub-sub-pásma jsou viditelné ve vyšším rozlišení.
V příkladu je umístění na pásmu 2, sub-pásmu 1, sub-sub-pásmu 3.
Podobným způsobem je specifikována řada lokací. Například lokus genu OCA1 může být dán jako 11q14-q21, což znamená, že se nachází na dlouhém rameni chromozomu 11, někde v rozsahu dílčího pásma 4 pásma 1 a dílčího pásma 1 pásma 2.
Konce chromozomu jsou označeny ptel a qtel a tak „2qtel“ odkazuje na telomeru dlouhého ramene chromozomu 2.