Metalinguistika je obor lingvistiky, který studuje jazyk a jeho vztah ke kultuře a společnosti. Je to studium dialogových vztahů mezi jednotkami řečové komunikace jako projevů a uzákonění koexistence. Neologismus ‚metalinguistika‘ vznikla v letech 1950 až 1960. 1
Jean Émile Gombert, který vyučuje genetickou psychologii na Univerzitě v Dijonu, uvádí, že jedna věc je najít adekvátní způsob zacházení s porozuměním a produkcí jazyka a něco zcela jiného je uspět v zaujetí reflexivního postoje s ohledem na jazykové objekty a jejich manipulaci. Je to tento druhý úkol, který nedávno vyvinutá psycholingvistická tradice pojmenovala metalinguistika.1 Lingvista Noam Chomsky definuje oblast metalinguistiky jako znalost subjektu o vlastnostech a fungování jazyka nebo z funkcionalistického hlediska o jeho struktuře, fungování a používání.1 Relevantní psychologický popis nemůže být proveden abstraktně. Vyžaduje, aby badatelé a teoretici rozšířili své zaměření do bodu, kdy mohou přijmout význam behaviorálních úkonů v kognitivním kontextu subjektů, které je provádějí. Francouzský lingvista Jules Gilliéron napsal: „Veškeré vědomí je z hlediska pozorovatele nutně „meta“. Nesouvisí na skutečnosti, ale na srozumitelnosti skutečnosti.“1
Metalinguistické dovednosti zahrnují zesílené a logické porozumění pravidlům používaným k ovládání jazyka. Učenec Patrick Hartwell poukazuje na to, jak podstatné je pro studenty rozvíjet tyto schopnosti, zejména zvýšené fonologické povědomí, které je klíčovým předchůdcem gramotnosti. 3 Základním aspektem jazykového rozvoje je zaměření na studenta, který si je vědom jazyka a jeho složek.
Touto myšlenkou se zabývá i článek Metalinguistic Awareness and Literacy Acquisition in Different Languages 4, který se zaměřuje na to, jak konstrukce jazyka a strategie psaní formuje schopnost jedince číst. Zabývá se také způsobem, jakým dvojjazyčnost zvyšuje konkrétní prvky metalinguistického uvědomění.
Publikované výzkumné studie Elizabeth McAllister došly k závěru, že metalinguistické schopnosti jsou spojeny s kognitivním rozvojem a jsou podmíněny metalinguistickým vědomím, které se týká úrovně čtenářských dovedností, akademického úspěchu a kulturního prostředí, které začíná v dětství a pokračuje přes předškolní vzdělávání.
Podle Text in Education and Society patří mezi příklady v rozvoji metalinguistických dovedností diskuse, zkoušení, myšlení o jazyce, gramatice a čtení s porozuměním. Text také uvádí, že rozpoznání nebo sebeoprava jazyka ve verbální a písemné formě studentovi pomáhá dále rozvíjet jeho dovednosti. Kniha také ilustruje způsoby, kterými literatura může vytvářet spojení nebo vytvářet hranice mezi vzdělanostní inteligencí a praktickými znalostmi.
Gail T. Gillion napsal knihu Phonological Awareness, která ilustruje spojitost mezi fonologickým vědomím a metalinguistickým vědomím při učení se gramotnosti. V podstatě uvádí, že schopnost studenta porozumět mluvenému slovu a jeho schopnost rozpoznat slovo a dekódovat je na sobě závislá. Text také pojednává o způsobech, kterými mohou studenti bojující s poruchami řeči a obtížemi se čtením zlepšit svůj proces učení.
Lingvisté používají tento termín k označení činností spojených s metalanguage, jazykem složeným ze všech slov tvořících jazykovou terminologii (například syntax, sémantika, foném, lexeme… a také termíny v běžnějším použití, jako je slovo, věta, písmeno, atd.) Metalinguistika se používá k označení jazyka, ať už přirozeného nebo formalizovaného (jako v logice), který se sám používá k mluvení o jazyce; k jazyku, jehož jedinou funkcí je popsat jazyk. Jazyk sám musí tvořit jedinou oblast použití pro celou slovní zásobu.1
Metalinguistické povědomí a dvojjazyčnost
Metalinguistické uvědomění je schopnost vnímat a analyzovat jazyk jako „věc“, jazyk jako „proces“ a jazyk jako „systém“. Termín poprvé použila profesorka Harvardovy univerzity Courtney Cazdenová v roce 1974, aby demonstrovala posun jazykové inteligence mezi jazyky. Metalinguistické uvědomění u dvojjazyčných studentů je schopnost objektivně fungovat mimo jeden jazykový systém a objektivizovat pravidla, struktury a funkce jazyků. Příkladem metalinguistického uvědomění dvojjazyčných jazyků je přepínání kódů a překlad. Metalinguistické uvědomění bylo ve výzkumu hojně používáno jako konstrukt v polovině 80. let a počátkem 90. let. Výzkum ukázal, že metalinguistické uvědomění v dvojjazyčných jazycích je zásadní složkou kvůli jeho zdokumentovanému vztahu a pozitivním účinkům na jazykové schopnosti, symbolický rozvoj a gramotnost.4
Učenci David R. Olson a Nancy Torrance ve své knize Literacy and Orality zkoumají vztah mezi gramotností a metalinguistickým vědomím a uvádějí souvislost, která vyplývá ze skutečnosti, že jak při čtení, tak při psaní se jazyk může stát předmětem myšlení a diskuse. Próza čtení a psaní může být nástrojem metalinguistické reflexe a v těchto případech je třeba posoudit konkrétní význam pojmů a gramatických vztahů mezi nimi, aby bylo možné těmto textům porozumět nebo je napsat. 7