V biologické anatomii je mezencefalon (neboli střední mozek) prostřední ze tří váčků, které vznikají z nervové trubice tvořící mozek vyvíjejících se živočichů. Kaudálně mezencefalon sousedí s pons (metencefalon) a rostrálně s diencefalonem (thalamus, hypothalamus atd.).
Ve zralém lidském mozku je mezencefalon ze všech tří vezikul nejméně diferencovaný, a to jak z hlediska jeho vývojové formy, tak i v rámci jeho vlastní struktury. Mezencefalon je považován za součást mozkového kmene. Jeho substantia nigra je úzce spojena s dráhami motorického systému bazálních ganglií.
Lidská mezimozkovna je archipalijského původu, což znamená, že její celková architektura je společná s nejstaršími obratlovci. Dopamin produkovaný v substantia nigra hraje roli v motivaci a habituaci druhů od člověka až po nejzákladnější živočichy, jako je hmyz.
Hrubé struktury středního mozku
Mezencefalon tvoří horní část mozkového kmene. Na dorzální straně nese corpora quadrigemina (nazývaná také optické laloky nebo tectum) a na ventrální straně mozkové pedunklus (známý také jako crus cerebri).
Skládá se ze čtyř pevných optických laloků na hřbetní straně mozkového akvaduktu, přičemž horní přední pár se nazývá horní kolice a dolní zadní pár se nazývá dolní kolice.
Tyto 4 pevné optické laloky pomáhají rozvádět několik vláken zrakového nervu. Některá vlákna však vykazují také ipsilaterální uspořádání (tj. probíhají paralelně na téže straně, aniž by se dekuzovala).
Horní kolikulus se podílí na sakadických pohybech očí; zatímco dolní je místem synapsí pro zvukové informace. Trochleární nerv vychází ze zadní plochy středního mozku, pod dolním kolikulu.
Jedná se o párové struktury, které se nacházejí na ventrální straně mozkového akvaduktu a dále nesou tegmentum na dorzální straně a crestu nebo pes na straně ventrální, přičemž obě tyto struktury pojmou vlákna kortikospinálního traktu z vnitřního pouzdra (tj. vzestupné + sestupné trakty = podélný trakt).
střední část mozkových stopek nese substantia nigra (nazývaná také „černá hmota“), což je typ bazálního jádra. Je to jediná část mozku, která nese pigment melanin.
Mezi stopkami je interpedunkulární jamka, což je cisterna naplněná mozkomíšním mokem. Okulomotorický nerv vychází mezi stopkami a trochleární nerv je viditelný, jak se ovíjí kolem vnější strany stopek.
Průřez středním mozkem
Střední mozek se obvykle rozřezává na úrovni horního a dolního koliculu.
Průřez na úrovni horního koliculu ukazuje červené jádro, jádra okohybného nervu (a související Edingerovo-Westphalovo jádro) a substantia nigra.
Substantia nigra je stále přítomna na úrovni dolního koliculu. Patrné je také jádro trochleárního nervu a rozvětvení horních mozečkových stopek.
Mozkový akvadukt prochází středním mozkem a je spojnicí mezi třetí a čtvrtou mozkovou komorou.
Jako mnemotechnickou pomůcku lze použít průřez mezencefalem, který připomíná medvěda vzhůru nohama, přičemž dvě červená jádra jsou oči a crus cerebri jsou uši.
mozkový pedunklus: střední mozkové tegmentum (periakveduktální šeď, ventrální tegmentum, nucleus raphe dorsalis), pretektum, substantia nigra, červené jádro, pedunkulopontinní jádro, mediální longitudinální fascikulus, mediální lemniscus, rubrospinální trakt, laterální lemniscus.
Tektum: corpora quadrigemina, dolní kolice, horní kolice.
mozkový akvadukt: okulomotorické jádro, trochleární jádro, Edingerovo-Westphalovo jádro.