Mozkový edém (anglicky Cerebral oedema) je nadměrné nahromadění vody v intracelulárním a/nebo extracelulárním prostoru mozku.
Rozlišují se čtyři typy mozkového edému:
(1) Vazogenní edém mozku
V důsledku narušení těsných endoteliálních spojů, které tvoří hematoencefalickou bariéru (BBB). To umožňuje normálně vyloučeným intravaskulárním proteinům a tekutině proniknout do extracelulárního prostoru mozkového parenchymu.
Jakmile složky plazmy překročí BBB, dochází k šíření edému; to může být poměrně rychlé a rozsáhlé. Jak se voda dostává do bílé hmoty, pohybuje se extracelulárně podél vláken a může zasáhnout i šedou hmotu.
Tento typ edému se vyskytuje jako reakce na trauma, nádory, ložiskový zánět, pozdní stádia mozkové ischemie a hypertenzní encefalopatie.
Hydrostatický edém mozku
Otok mozku způsobený rakovinou mozku
Výškový otok mozku
(2) Cytotoxický edém mozku
U tohoto typu edému zůstává BBB neporušená.
Tento edém je způsoben poruchou buněčného metabolismu, která vede k nedostatečné funkci sodíkové a draslíkové pumpy v membráně gliových buněk. V důsledku toho dochází k buněčné retenci sodíku a vody. V šedé a bílé hmotě jsou zduřelé astrocyty. Cytoxotický edém se vyskytuje při různých intoxikacích (dinitrofenol, triethylcín, hexachlorfen, isoniazid), při Reyově syndromu, těžké hypotermii, časné ischemii, encefalopatii, časné mozkové příhodě nebo hypoxii, srdeční zástavě, pseudotumoru cerebri a mozkových toxinech.
(3) Osmotický edém mozku
Normálně je osmolalita mozkomíšního moku (CSF) a extracelulární tekutiny (ECF) v mozku o něco vyšší než osmolalita plazmy. Pokud je plazma zředěna nadměrným příjmem vody (neboli hyponatremií), syndromem nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu (SIADH), hemodialýzou nebo rychlým snížením hladiny glukózy v krvi při hyperosmolárním hyperglykemickém stavu (HHS), dříve hyperosmolární neketotické acidóze (HONK), osmolalita mozku pak převýší osmolalitu séra a vytvoří abnormální tlakový gradient, po kterém voda proudí do mozku a způsobuje edém.
(4) Intersticiální edém mozku
Vyskytuje se u obstrukčního hydrocefalu.
Tato forma edému je způsobena porušením mozkomíšní bariéry: umožňuje průnik mozkomíšního moku do mozku a jeho šíření v extracelulárním prostoru bílé hmoty. Od vazogenního edému se liší tím, že tekutina neobsahuje téměř žádné bílkoviny.
Léčba může zahrnovat manitol, diuretika a kortikosteroidy.
Encefalitida (virová encefalitida, herpesvirová encefalitida) – Trombóza kavernózních dutin – Mozkový absces (amébový)
Myelitida: Tropická spastická paraparéza – Epidurální absces
Encefalomyelitida (akutní diseminovaná)Meningoencefalitida
autoimunitní (roztroušená skleróza, neuromyelitis optica, Schilderova choroba) – dědičné (adrenoleukodystrofie, Alexanderova, Canavanova, Krabbeho, ML, PMD, VWM, MFC, CAMFAK syndrom) – centrální pontinní myelinolýza – Marchiafava-Bignamiho choroba – Alpersova choroba
Fokální – generalizovaná – status epilepticus – myoklonická epilepsie
Migréna (familiární hemiplegická) – Klastrální – tenzní
TIA (Amaurosis fugax, přechodná globální amnézie Akutní afázie)Cévní mozková příhoda (MCA, ACA, PCA, Fovillova, Millard-Gublerova, laterální medulární, Weberova, lakunární)
Nespavost – Hypersomnie – Spánková apnoe (obstrukční, Ondinova kletba) – Narkolepsie – Kataplexie – Kleine-Levin – Poruchy cirkadiánního rytmu spánku (porucha pokročilé fáze spánku, porucha opožděné fáze spánku, porucha spánku bez 24hodinového bdění, Jet lag).
Intrakraniální hypertenze (Hydrocefalus/NPH, Idiopatická intrakraniální hypertenze) – Mozkový edém – Intrakraniální hypotenze
Herniace mozku – Reyeova choroba – Jaterní encefalopatie – Toxická encefalopatie
Syringomyelie – Syringobulbie – Morvanův syndrom – Cévní myelopatie (Foix-Alajouanin syndrom) – Komprese míchy
Friedreichova ataxie – Ataxie telangiektázie
anat (n/s/m/p/4/e/b/d/c/a/f/l/g)/phys/devp
noco (m/d/e/h/v/s)/cong/tumr, sysi/epon, injr
procenta, ostatní (N1A/2AB/C/3/4/7A/B/C/D)