Buddhismus a psychologie
Buddhistická psychologie
Buddhistická filozofie
Buddhismus a psychoanalýza
Buddhismus a psychoterapie
Pro splnění pokynů Psychology Wiki’sstyle a v souladu s našimi zásadami ohledně NPOV a ověřitelnosti, prosím poskytněte příslušné citace a/nebo poznámky pod čarou.
V buddhismu pouze vědomí (sanskrt:
vijñapti-mātratā, vijñapti-mātra,
citta-mātra; čínština:
唯識; pinyin: wei shi;
japonština: yuishiki) je teorie
podle níž veškerá existence není ničím jiným než
vědomím, a proto neexistuje nic, co leží
mimo mysl. To znamená, že vědomá zkušenost není
ničím jiným než falešnou diskriminací nebo představivostí; je
prozatímním protijedem; proto pojem vědomí-pouze je
obžalobou problémů vyvolaných činností
vědomí. To byla hlavní složka myšlení
školy Yogācāra, která měla zásadní dopad
na následující školy po jejím zavedení ve východní Asii.
Podle Vijñānavādins je v srdci
buddhismu zakotven zdánlivý paradox. V kontrastu s
brahmanským učením Upanišadů Buddha
zcela jasně prohlásil, že já (atman) je
iluzí a že člověk tedy nemá duši
(anatman). Nicméně dochází k transmigraci
(samsáře) z jednoho těla do druhého. To klade
obtížnou otázku: „Není-li duše, co je to, že se
reinkarnuje?“ [pochybné – viz diskusní stránka]
Teorie vědomí-pouze začíná vysvětlením
pravidelnosti a soudržnosti smyslových vjemů jako důsledek
základního skladu vjemů
(ālaya-vijñāna), které se vyvíjejí z
hromadění stop dřívějších smyslových vjemů. Ty jsou
aktivní a produkují „semena“ (bija) podobná
jim samotným, podle pravidelného vzoru, jako semena produkují
rostliny. Každá bytost má sklad vjemů a bytosti
které jsou si druhově podobné, produkují podobné vjemy
ze svých skladů ve stejnou dobu. Vnější svět je
vytvořen, když sklad vědomí (ālaya)
je „navoněn“ (薰) semeny, tj. účinky dobra a
zlých skutků.
Abychom to shrnuli, semena na sebe vzájemně působí třemi způsoby:
A tím je dáno řešení původního paradoxu. Pojetí
vlastního „já“, falešného atmana, vzniká ze semen.
Činy v tomto světě, dobré, špatné a neutrální skutky, parfémy (nebo
mutují) tato semena. Semena pak vytvářejí nová semena, přičemž
některá semena jsou vašimi skutky poskvrněna a jiná nedotčena.
I po smrti přetrvávají dojmy skutků – jejich
karma – v semenech alaya
vědomí. Jelikož semena mají přirozenou spřízněnost ke spojení
společně (pratisamdhi), k reinkarnaci dochází, když se semínka
spojí a vytvoří se nové stavy sedmého vědomí (bludy
„já“). Buddha je někdo, komu se podařilo
vymazat všechny dojmy ze sebe sama, všechny jeho parfémy
semen a uniknout z kola samsáry. Takové alaya
vědomí plně očištěné od karmických sedimentů je známé jako
amalavijñâna, neboli „čisté vědomí“.
Doktrína o vědomí-pouze tak redukuje veškerou
existenci na sto dharmas (法 faktorů) v pěti
divizích, jimiž jsou intelekt, mentální funkce,
materiál, nespojený s myslí a nepodmíněný, dharmas.
Škola vědomí-pouze se tak vydává vyjmenovat a
podrobně popsat všechny tyto dharmas.
Alternativní vysvětlení truismu, že „člověk nemá duši“, spočívá v jednoduchém, ale silném rozšíření a změně paradigmatu: „člověk nemá duši, spíše duše má člověka“. Jinými slovy, jsme duchovní bytosti, které mají lidskou zkušenost, nikoli lidské bytosti, které mají duchovní zkušenost. Tvrzení, že „člověk“ má „duši“, jsou nutně nepravdivá, protože fyzická existence člověka, se kterou se „člověk“ nejvíce ztotožňuje, je pouze pozorovatelným artefaktem pravé duchovní reality.
Dalším důležitým příspěvkem myslitelů
pouze s vědomím byl příspěvek tří povah imaginární,
provizorní a reálné. Podrobnosti naleznete ve třech povahách.
Hlavní rámec Yogācārovy teorie byl rozvinut
dvěma bratry Vasubandhu 世利em a
Asaṅga 無著 v takových pojednáních, jako je
Abdhidharma-kośa-bhāsya
倶舍論, the
Triṃśikā Vijñaptimātratāsiddhiḥ
(Třicet veršů pouze o vědomí)
唯識三頌,
Mahāyāna-saṃgraha 攝大乘論,
and the
Yogācārabhūmi-śāstra 瑜伽師地論.
Dharmapalova Vijñaptimâtratâsiddhi-shâstra je
důležitým komentářem, který vyřešil několik doktrinálních sporů
které vzešly z původních textů.
Doktrína pouze o vědomí byla definována i v sútrách jako
Saṃdhinirmocana-sūtra 解深密經 a
Śrīmālā-sūtra
勝鬘經. The
Mahāyāna-saṃgraha, například, říká,
„Všechny vědomé objekty jsou jen konstrukty vědomí
protože neexistují žádné vnější objekty. Jsou jako sen.“
(ΈŤ෯識
文無塵文故
譬todos 夢上)
〔攝大乘論T 1593.31.118b12
〕.