Biosémiotika · Kód
Výpočetní sémiotika
Konnotace · Dekódovat
Denotace · Kódovat · Lexikální
Literární sémiotika · Modalita
Reprezentace (umění) · Salience
Semeiotika · Sémióza · Sémiosféra
Sémiotické prvky a znakové třídy
Znak · Znakový relační komplex
Znakový vztah · Umwelt · Hodnota
Komutační test
Paradigmatická analýza
Syntagmatická analýza
Michail Bakhtin · Roland Barthes
Marcel Danesi · John Deely
Umberto Eco · Algirdas Julien Greimas
Félix Guattari · Louis Hjelmslev
Roman Jakobson · Roberta Kevelson
Kalevi Kull · Juri Lotman
Charles S. Peirce · Augusto Ponzio
Ferdinand de Saussure
Thomas Sebeok · Michael Silverstein
Eero Tarasti · Jakob von Uexküll
Vjačeslav Ivanov · Vladimir Toporov
Strukturalismus
Poststrukturalismus
Estetikizace
Postmodernita
Semiosféra je sféra semiózy, ve které fungují znakové procesy v souboru všech vzájemně propojených Umweltů. Koncepci vyvinul Juri Lotman a dnes je považována za součást biosemiotiky.
Juri Lotman, sémiotik z Tartu University v Estonsku, byl inspirován Vernadského pojmy biosféra a noosféra, aby navrhl, že sémiosféra vznikne, když spolu komunikují libovolní dva Umweltové. Později Jesper Hoffmeyer navrhl variantu, že společenství organismů obývajících sémiosféru bude obývat „sémiotickou niku“. Z toho vyplývá, že sémiosféra může být částečně nezávislá na Umweltech. Kull tvrdí, že tento návrh není v souladu s povahou sémiózy, která může být pouze produktem chování organismů v Umweltech. Jsou to organismy, které vytvářejí znaky, které se stávají složkami sémiosféry. Nejedná se o přizpůsobení stávajícímu prostředí, ale o kontinuální vytváření nového prostředí. Kull se domnívá, že je možné přijmout Hoffmeyerův názor pouze jako analogii konceptu ekologické niky, jak je tradičně používán v biologii, aby se společenství rozvíjelo podle sémiotického chápání procesů, které jsou zodpovědné za stavbu Umweltu.